Přeskočit na obsah

Jídelna, kam je radost chodit na oběd

Jsou jídelny, které uvaří obědy, vydají je a pak už o nich nikdo neví. Jsou však takové, které kromě toho vyvíjejí další aktivity a dávají o sobě řádně vědět. Navštivte s námi jednu z nich.

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Jsou jídelny, které uvaří obědy, vydají je a pak je už jen ticho, nikdo o nich neví. Jsou však takové, které o sobě dávají řádně vědět: jsme tady, máme o vás zájem, přijďte se k nám najíst. Mezi takové, jejichž práce nespočívá pouze v tom uvařit oběd, patří i školní jídelna v Kojetíně, městě s šesti a půl tisíci obyvateli na Hané. Kromě přípravy a výdeje školních obědů se dokáže postarat také o jejich dovoz dalším zájemcům, zajišťuje cateringové služby a připravuje zajímavé akce pro své strávníky a pro svého zřizovatele – Město Kojetín. To ostatně potvrdil i starosta Jiří Šírek, který si schůzku městské příspěvkové organizace s portálem Jídelny.cz nenechal ujít. Jeho zájem byl ne zcela běžným důkazem sepětí zřizovatele a jídelny.

Rodiče se zajímají

Podle ředitelky jídelny Mgr. Hany Rohové vzrůstá zájem rodičů o složení stravy jejich dětí a původ surovin, které jídelna používá. Na webových stránkách jídelny proto všechny informuje takto: „V naší kuchyni se vaří z čerstvých a kvalitních surovin, které nakupujeme převážně z domácích (českých) zdrojů: maso, brambory, ovoce, zeleninu. Zásadně nepoužíváme polotovary jako např. knedle, ovocné knedlíky, předem upravené a okořeněné či předsmažené maso, instantní omáčky, polévky, atd. Zakládáme si na zdravé stravě: vaříme knedlíky „nadýchané jako od maminky“, vývary z kvalitního masa (nepoužíváme kosti), zeleninové polévky jsou z čerstvé zeleniny, ovocné knedlíky s čerstvým či kompotovaným ovocem. Jen pro zajímavost – kuchařky na jeden oběd ručně vytváří cca 2500 ovocných knedlíků. Ryby nakupujeme pouze kvalitní bez přídavku vody. Na dochucení pokrmů používáme čerstvé bylinky a koření vhodné pro děti. Rodičům tak zaručujeme, že se u nás jejich děti stravují v rámci zásad zdravé výživy. Takže strava je vhodná nejen pro vyvíjející se dětský organizmus, ale i pro strávníky vyžadující stravu tzv. „dietní“.

Vaříme z regionálních potravin

Regionální jídelníček KojetínNa podzim 2016 jídelna připravila pro své strávníky několik tematických týdnů. Na otázku, proč se takovými akcemi zabývají, ředitelka Rohová odpovídá: „Chceme strávníkům zpestřit jídelníček, ale také chceme, aby ti nejmenší poznali, jak se vaří jinde, když jde například o týden mezinárodní kuchyně. V rámci zachování lidových tradic připravujeme lidové pokrmy s těmito tradicemi spojené. Prakticky tak realizujeme výchovně vzdělávací funkci jídelny.“

V září zde uspořádali akci Vaříme z regionálních potravin. Jídelna sice používá průběžně potraviny z nejbližšího okolí, pracovnice jídelny ale chtěly ukázat veřejnosti a strávníkům, že se dá vařit z místních kvalitních a čerstvých surovin i delší dobu. Jídelna pro to má ty nejlepší předpoklady, protože na úrodné Hané lze nakoupit většinu základních potravin od místních výrobců: maso, ovoce, zeleninu, mouku. Nedaleko Kojetína dokonce působí rybářství, takže ani ryby nebyly problémem. Nejvzdálenější dodavatel, který zajistil drůbež, byl asi 30 km daleko. Bylo jen velmi málo potravin, které se nedaly nakoupit v regionu: například v nedalekých Troubkách se vyrábějí těstoviny, ale byly tak finančně náročné, že se to ředitelce jídelny zdálo zbytečné.

Regionální jídelníček chutnal

Jídelníček byl sestaven z běžných receptur, zvláštní bylo jen to, že potraviny pocházely všechny z regionu a že jejich původ byl v jídelníčku zvýrazněn. A tak se strávníci mohli dočíst, že jedí přerovskou polévku s Minaříkovými bramborami, maso na Stavinohových paprikách, maso od kojeckého hospodáře, buchty s mákem a povidly z Výšovic, ovoce z Troubek, nebo rybu z tovačovského rybníka

Akce měla u veřejnosti velký ohlas, občané a rodiče se o nápadu kladně vyjadřovali na kojetínském facebooku, jen děti ji přešly bez většího povšimnutí.

Na dotaz, co strávníkům nejvíce chutnalo, Hana Rohová uvádí: „Chutnala vepřová pečeně na paprikách se smetanou a těstovinou, samozřejmě také holešovská pizza, špecle s paprikovým těstem a masem, rovněž buchty – ty mají děti rády. I hovězí nudličky byly dobré.“

V pátek 23. září 2016 byla na oběd ryba z tovačovského rybníka. Vzhledem k obecně známé nechuti dětí k rybím jídlům, zejména k rybám s kostí, bylo zařazení kapra na jedničku odvážným tahem. Rybáři z Tovačova se však vyznamenali. Hana Rohová o tom hovoří: „Rybářství nám vyšlo maximálně vstříc a dodali nám ryby vykostěné, kostry a hlavy nám přišly zvlášť. Ty jsme použili do polévky. Samotné filety byly už nasekané a kousky kostí, které v nich zbyly, se tepelnou úpravou ztratily tak, že maso mohly i děti ve školce.“ A jak chutnala kapří polévka? Už svou vůní se lišila od běžné polévky z rybího filé. Dospělým strávníkům chutnala, ti jsou na to zvyklí, starším dětem také, ale dětem z MŠ i z 1. stupně ZŠ ne.

V Kojetíně věří poctivé práci

Po podobných akcích si vedoucí jídelen často stěžují, že jídla byla dražší než obvykle. V Kojetíně za celý týden provařili 1500 Kč při počtu 700 strávníků denně, což není moc. Kdyby některé potraviny jako například červenou čočku, která byla v polévce a v těstovinách, nahradili běžnými, tak by se provar blížil nule.

Když jsme spolu akci hodnotili, ředitelka jídelny si pochvalovala nejen spolupráci s rybáři, ale se všemi dodavateli: „Nemůžu je kontrolovat, jestli brambory byly opravdu z Chropyně, ale věřím jim. Je to o poctivé práci, jak my děláme poctivě, tak oni také. Odebírám od nich pravidelně a jejich zboží je dobré, čerstvé, třeba o jablcích vím určitě, že jsou z našich sadů.“

Halloween ve školní jídelně

Poslední říjnový týden byl ve školní jídelně v Kojetíně ve znamení Halloweenu. Jídelníček byl plný pokrmů s dýní, kuchařky jich zpracovali rovných 140 kg. Strávníci si mohli pochutnat na dýňovém rizotu, masové roládě s dýní, na dýňových polévkách a omáčkách, na králíku s dýní, na kachním mase s dýňovým zelím. Zarážející bylo, že rodiče na facebooku už předem psali, že dýňové speciality jejich děti jíst nebudou, aniž by je někdy zkusily. Podobné názory zastávali i někteří dospělí. O to větší radost kuchařky měly, když se po snězení obědů názory změnily a strávníci byli spokojeni. Ani obavy, že se dětí dýně přejedí, se nepotvrdily – v halloweenském týdnu byly podzimní prázdniny.

Týden vánoční kuchyně

Vánoční jídelníček KojetínPředvánoční týden byl v kojetínské školní jídelně ve znamení vánočních jídel našich babiček. Podával se například jahelník, o němž ředitelka Rohová řekla: „Je to vánoční jídlo, sladký pokrm z jáhel se švestkami. Nevaříme ho poprvé, děti ho už znají a chutná jim. Vánoční klasikou byl také kuba: kroupy a houby. Toho však děti nemají moc rády, tak jsme to dali na dvojku. Podle počtu objednávek ale chutnala hovězí pečeně s povidlovou omáčkou, opět vánoční kombinace.“

Hned v pondělí musela strávníky v jídelníčku zaujmout bratříčkova polévka z Hané, jejíž recept objevila hlavní kuchařka na internetu v sekci vánočních polévek. Polévka obsahovala čočku, hrách, fazoli, pohanku, kořenovou zeleninu, cibuli, okořeněná byla majoránkou a česnekem. A v čem byla zvláštní? Kombinace surovin, zajímavý neznámý název. Jeho vysvětlení záleží na naší fantazii, i v tom je jeho kouzlo.

Původ názvu bratříčkova polévka Hana Rohová sice neznala, zato kuřecí řízek, který podávali v Ježíškově peřině, vysvětlit uměla velmi dobře: „Je to v těstíčku se sýrem, obal je bílý a připomíná peřinu. Opět jsme to našli na internetu.“ Poprvé také zkusili rybu se švestkami. Použili obyčejné rybí filé, posypané švestkami, šťáva po nich voněla a to dětem chutnalo. Nejdřív si myslely, že ve šťávě jsou houby, tak byly mile překvapené, že ne.

K úterním jídlům se podával vánoční nealkopunč. Jak ho v Kojetíně připravují? Připraví se ovocný čaj, vyvaří se koření na punč, skořici a hřebíček, trochu badyánu, trochu ovocného džusu. Do misky se nakrájí čerstvé ovoce, mandarinky, pomeranče, jablka a ananas. Děti si nabraly do sklenic krájené ovoce a vše si zalily teplým punčem z nerezového termo tanku.

Týden vánoční kuchyně opět nebyl příliš drahý, protože finančně náročnější suroviny byly použity jen v biskupském chlebíčku.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Ehrabcova

    Lokalni jidelnicek vs cena stravneho
    Dobrý den, článek je pěkný, ale ráda bych věděla, zda se dané jídelně podařilo zvýšit kvalitu jídla bez zvýšení nákladů. Podařilo se za stejnou cenu nakoupit kvalitnější suroviny nebo bylo nutné zvýšit stravné nebo jakým způsobem bylo řešeno. Zdravěji to umí kde kdo, ale problém zůstává u financí. Děkuji.