Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
15 let informací pro hromadné stravování

Mohou být děti závislé na jídle? (2)

19.9.2007 1764 0 Slávka Fraňková
Závěrečná část článku o závislosti na jídle pojednává o jejím vzniku a jejích projevech. Poukazuje na to, že taková závislost je i výchovný problém. Vhodným postupem rodičů, vychovatelů i pracovníků stravovacích provozů ji však lze omezovat.
Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,
a proto může obsahovat již neaktuální informace.

Článek navazuje na již zveřejněný 1.díl

VZNIK A PROJEVY JÍDELNÍCH ZÁVISLOSTÍ
Projevy závislosti mohou být dány druhem preferovaného jídla, potraviny či potravních doplňků. Záleží i na vrozených dispozicích a osobnostních vlastnostech dětí a dospívajících, určujících mimo jiné i hloubku (rozsah a trvání) závislosti. Nejvíce problémů v chování přináší závislost na jídle jako celku.

1) Návyk na velké porce
Komerční zájmy využívají poznatků o preferenci velkých, nadměrných tvarů, jež byla prokázána i u zvířat, a vycházejí ze znalosti psychologie mnohých lidí, podle nichž je nabídka větších porcí ekonomicky výhodná. Představa, že dostaneme něco laciněji, nás nutí ke zbytečným nákupům, v restauraci k zvýšenému příjmu jídla. Menší děti si to samozřejmě ještě neuvědomují, spíše mohou mít z přeplněného talíře strach; pro mládež se už může stát signálem k využití nabídky. Zbytečně velké porce v jídelnách a restauracích, nemožnost stanovit si velikost porce je nejen zbytečným plýtváním přírodních zdrojů, ale může se tím vytvářet představa toho, jak má vypadat správné pohoštění. Tím se pomáhají formovat kulturní vzorce nevhodného jídelního chování. Děti se snaží přizpůsobit nabídce, což může být jednou z dalších cest k budoucí jídelní závislosti.

2) Narušení denního rytmu příjmu potravy
Rozdělení jídla do denních dávek by mělo být regulováno tak, aby tělo mohlo plynule doplňovat látky, potřebné k jeho efektivnímu fungování. U dětí i adolescentů bývá tato pravidelnost často narušena. Problémem je hlavně snídaně, jež má přerušit delší období nočního hladovění a připravit organismus na energetické výdaje ve fázi větší fyzické či psychické zátěže během dne. Děti někdy nejsou schopné přijímat v ranních hodinách větší množství jídla, nemají čas, jsou nervózní, pospíchají do školy. Ve škole nesvačí, a oběd, pokud nenavštěvují školní jídelnu, může být problematický, takže největší podíl denního přívodu živin je koncentrován na večer. Organizace vyučování i přednášek na vysoké škole s relativně krátkými přestávkami někdy neumožňuje dodržování vhodného jídelního režimu. I to může vést k návyku na velké porce, přijímané v relaivně krátkém čase, a navíc v nevhodnou denní dobu.

3) Přejídání jako projev mentální bulimie
Přejídání nemusí být každodenním problémem, závislost na jídle může mít periodický charakter, při němž se střídají období odříkání si jídla, i hladovění s nezkrotným nutkáním jíst a zkonzumovat vše, co je po ruce. Tento stav je označován termínem "mentální bulimie" a je projevem nenormálního vztahu k jídlu. U dospívajících dívek (méně často se vyskytuje u mladých mužů) je bulimie považována za závažnou poruchu příjmu potravy. Projevuje se epizodickými záchvaty přejídání, ztrátou kontroly nad jídlem. Bulimička nedovede potlačit nutkavou potřebu jedení. Přitom je tento stav doprovázen přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti; záchvaty přejídání se kompenzují záměrně navozovaným zvracením, používáním laxativ a dalších prostředků ke snížení hmotnosti. Z mnoha spouštěcích mechanismů jsou u dívek důležité psychologické problémy, pocity osamělosti, smutku, deprese. Závažnost a specifičnost symptomatologie byla rozpoznána hlavně až v 80. letech minulého století (říkalo se jí "nemoc osmdesátých let"). Od té doby bylo nashromážděno množství klinických zkušeností, publikován velký počet vědeckých i popularizačních studií (např. Krch, 2003).

4) Mentální anorexie jako projev závislosti na jídle
Pro další závažnou poruchu vztahu k jídlu a příjmu potravy, nazývanou mentální anorexií, je charakteristické spontánní drastické omezování příjmu potravy. Zdánlivě je protikladem přejídání. Avšak i mentální anorexie vyjadřuje závislost na jídle, i když v opačném smyslu. Jedná se o nadměrné zaobírání se jídlem, počítání joulů či kalorií, ve vytváření systému vlastních nenormálních dietních praktik. Závislost na jídle určuje dívkám jejich život, myšlení i jednání. Posedlostí není jedení, ale potlačování fyziologických potřeb, ohlašovaných hladem. I mentálním anorektičkám se jídlo stává centrem života.

5) Soutěže v jedení
Děti rády soutěží v nejrůznějších sportovních disciplínách, aktivitách, schopnostech, znalostech, dovednostech. Soutěžení se však může týkat i jídla. Soutěže v jedení jsou častou zábavou na letních dětských táborech, výletech, o svátcích a různých společenských událostí a netýkají se pouze dětí. Vítězem se stává ten, kdo sní v daném časovém limitu nejvíce knedlíků, koláčů, špaget aj. Bývá to sice většinou nevinná zábava (až na zkažený žaludek a zažívací potíže), ale v podstatě to souvisí s pozitivním hodnocením jedlictví a už sám "trénink" na podobnou soutěž může přispívat k vzniku nepřiměřeného, nadměrného příjmu potravy, jenž může vést k návyku, až závislosti na velkých porcích jídla.

6) Jídlo jako kompenzace
Dospělí lidé někdy "zajídají" různé deprese, smutek, úzkost, pocity osamělosti či selhání v osobním životě. Jestliže však začíná kompenzace již u adolescenta nebo dokonce u dítěte mladšího věku, signalizuje to, že s ním není vše v pořádku. Může to být reakcí na konflikty mezi rodiči, intenzívně prožívaný nezájem o svou osobu, ať již skutečný, nebo pouze tak vnímaný. Pocit opuštěnosti, samoty i úzkosti může vést k přesunu pozornosti na jídlo. Je ovšem pravdou, že častěji než přejídání dochází k reaktivnímu hladovění, odmítání jídla jako trestu za to, že se dítěti rodiče nevěnují. Dítě se domnívá, že poškozením vlastního zdraví nebo dokonce úmrtím donutí rodiče, aby si uvědomili, čím se na něm provinili. U dospívajících obézních dívek (častěji než u chlapců) dochází ke kompenzačnímu chování prostřednictvím zvyšujícího se příjmu potravy poté, co si začnou uvědomovat svoji neatraktivnost. Nemožnost dosáhnout vlastním úsilím redukce hmotnosti v krátké době vyvolává pocity selhání, dívka se posléze vzdá pokusů o zhubnutí. Na nezdary v osobním životě či společenském uplatnění reaguje paradoxně dalším přejídáním (část volí sladkosti).
Jídlo si pak již nedovede odepřít, závislost na něm vede k obezitě s dalšími doprovodnými problémy a zdravotními obtížemi.

ZÁVISLOST NA JÍDLE JAKO VÝCHOVNÝ PROBLÉM
Na jedné straně může být rodina zdrojem jídelní závislosti, stejně tak může působit preventivně. Stejně tak i další vychovatelé včetně učitelů a pracovnic školního stravování mohou mít vliv na utváření zdravých jídelních návyků, a tím zabránit vzniku závislosti na jídle.
Dospělí mohou působit preventivně proti vzniku závislosti dítěte na jídle nebo určité potravině různými prostředky. Začíná to vlastním příkladem rodičů, jejich postoji k jídlu, skladbou rodinného jídelníčku, jeho pestrostí a zajímavostí spolu s jídelním chováním členů rodiny. Dospělí tím účinně přispívají k vytváření návyku dětí na větší variabilitu jídel. To může být do určité míry protekcí před vznikem závislosti pouze na omezeném potravním zdroji.
Vychovatelé mohou působit nepřímo na vytváření zdravého vztahu k jídlu tím, že rozvíjejí znalosti dětí o potravě, složkách a zdravotních aspektech jídla, pěstují dovednosti, spojené s přípravou a podáváním jídel. Dítě má možnost naučit se správnému vztahu k jídlu, vidět jeho význam i rizika spojená s přejídáním nebo omezeným jídelníčkem. Cílem nutriční výchovy je naučit samostatnému a odpovědnému rozhodování ve vztahu k vlastní výživě.
Už v mateřské škole získávají děti první zkušenosti s regulací svých nutričních potřeb. Bohužel někde se úsilí učitelek a kuchařek nesetkává s pochopením ze strany rodičů, jejichž představy o správné výživě mohou být v rozporu se snahami pracovnic školního stravování o racionální výživu. Pro některé děti je teplé komplexní jídlo, podávané v mateřské škole, jediným hodnotným denním jídlem, takže se je snaží maximálně využít. Některá matka přímo vybízí dítě, aby si chodilo vícekrát pro přídavky atd.
Ve školách získávají děti a adolescenti teoretické poznatky o složkách výživy, významu jednotlivých součástí potravy a o vhodném stravovacím režimu. Problém je v tom, zdali tyto znalosti přijmou za své a budou si umět vytvořit zdravý, odpovědný vztah k jídlu jako základ vlastního zdraví.
Jedním z preventivních prostředků, i když se zdánlivě netýká bezprostředně rizika vzniku závislosti na jídle a přesto souvisí s bojem proti závislosti na jídle, je rozvoj zájmů dítěte, jeho pohybových aktivit, motorických a kognitivních schopností a dovedností. Dítě, které má svůj okruh zájmů spojený i s pohybovou aktivitou, si může brzy uvědomit, že nelze čerpat sílu pouze z omezeného sortimentu potravin. Naopak sezení u počítače a televizoru snadno přesouvá potřebu hodnotného jídla směrem k sušenkám, lupínkům a sladkostem, jež lze konzumovat bez větší fyzické námahy nebo uvažování. Pohodlnost může být jednou z příčin redukce pestrosti stravy a vzniku závislosti na jedné potravině.
Závislost na jídle, přenese-li se do dospělého věku, omezuje člověka, více či méně určuje směr jeho snažení a může negativně ovlivnit kvalitu jeho života. Mělo by se na ní více myslet u dětí, dokud je ještě relativně větší možnost působení a ovlivnění jejich postojů a fixace dlouhodobých vzorců chování. V této době mívají rodiče ještě autoritu. O zdraví dítěte mají jistě zájem i vychovatelé i pracovníci školního stravování. Nicméně je to důležitý výchovný úkol, na němž by měla mít zájem celá společnost.


 

Doc. PhDr. Slávka Fraňková, DrSc., Katedra psychologie Filozofické fakulty UK, Praha

 

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi