Přeskočit na obsah

Prevence dětské obezity jako součást výchovy ke zdraví na ZŠ

Jak se může škola podílet na ovlivňování stravovacích návyků u dětí a jak může přispět k prevenci dětské obezity? Víte, že děti mají ve škole předmět Výchova ke zdraví? Jak funguje a co je jeho cílem se dozvíte v následujícím článku.

Autor: Eva Marádová

Příspěvek je věnován současným možnostem školy podílet se na formování nutričních návyků dětí a prevenci dětské obezity. Předkládá vybrané výsledky výzkumné studie, která byla realizována oddělením rodinné výchovy KŠSP na UK v Praze – Pedagogické fakultě s cílem sledovat možnosti školy ve výchově ke zdraví v podmínkách současné edukační reality. Upozorňuje na zásadní rozdíly mezi znalostmi dětí o zdravé životosprávě, jejich postoji k jídlu, nutričním chováním a pohybovým režimem. Poskytuje vhled do nových kutikulárních dokumentů a uvádí náměty, jak mohou školy prostřednictvím školních vzdělávacích programů zkvalitnit své komplexní působení v oblasti podpory zdraví, včetně prevence dětské obezity.


1. Výskyt obezity v dětském věku
V posledních letech upozorňují pediatři na trend zvyšujícího se výskytu nadváhy a obezity v dětském věku. Například průzkumy realizované v r. 2000 odhalily nadváhu u 7 % dětí a obezitu u 6 % dětí školního věku. Aktuální reprezentativní údaje o výskytu nadváhy a obezity v České republice v dospělé i dětské populaci poskytuje studie „Životní styl a obezita 2005“. Podle zveřejněných výsledků trpí v ČR nadměrnou hmotností každé páté dítě ve věku 6 až 12 let, přesněji 10 % dětí má nadváhu a 10 % je obézních. Tato čísla jsou nesporně varující. K zamyšlení vybízí zjištění, že nejvyšší podíl dětí s obezitou je mezi dětmi ve věku sedmi let, tedy v období zásadní změny v jejich životním stylu na počátku školní docházky.

Je třeba připomenout, že mezi dospívajícími (13 – 17 let) podíl jedinců s nadměrnou hmotností klesá (11 %). Situaci však nelze považovat za příznivou, neboť v tomto věku stoupá počet dětí s podváhou. U děvčat dosahuje podváha dokonce 10 % a je spojena se stoupajícím výskytem mentální anorexie a bulimie.


2. Příčiny a důsledky zvýšeného výskytu nadváhy a obezity u dětí
Hlavní příčinou vzniku nadváhy a obezity u dětí je zhoršující se životní styl dětí, který je provázen nerovnováhou mezi příjmem a výdejem energie, zpravidla nadbytečným příjmem sacharidů s nedostatkem pohybu.

Postoje ke stravování a nutriční chování se formují již od raného dětství. Nezastupitelný vliv má rodinné zázemí, životní styl rodiny, v níž dítě vyrůstá. Velkou roli hraje výskyt nadměrné hmotnosti v rodině způsobený částečně genetickými faktory, zejména však skladbou jídelníčku a celkovým způsobem života. S nadváhou rodičů se výrazně zvyšuje riziko nadváhy u dítěte. V rodině, kde jsou oba rodiče obézní, je více než 2x vyšší pravděpodobnost, že bude dítě ve věku 6 – 12 let také obézní. Tento fakt by měl být zohledněn v prevenci a obézní rodiče by vzhledem ke zvýšenému riziku nadváhy a obezity svých dětí měli jejich zdravé životosprávě věnovat velkou pozornost. Bohužel se ukazuje, že v některých rodinách (cca 13 %) se domnívají, že jejich školák má normální hmotnost, ačkoli ve skutečnosti spadá do kategorie dětí s nadměrnou hmotností.

Dlouhodobé klinické studie prokázaly, že pravidelná sportovní činnost u dětí snižuje nemocnost, udržuje tělesnou hmotnost v normě a má pozitivní dopad i na psychiku dítěte. Doporučovaná doba pohybových aktivit pro školáky je 7 hodin týdně. Bylo zjištěno, že děti mladšího školního věku se ve svém volném čase věnují náročnějším pohybovým aktivitám průměrně 6 hodin a 20 minut v průběhu týdne. U žáků staršího školního věku klesá průměrná doba věnovaná náročnějším pohybovým aktivitám na necelých 5 hodin týdně. Převážnou většinu volného času tráví děti u počítače nebo před televizní obrazovkou. Pasivní trávení volného času a nedostatek pohybu provázený nabídkou energeticky vydatných pokrmů se negativně odráží na zdravotním stavu dětské populace. Především rodiče by si měli uvědomit, že nadměrná tělesná hmotnost dětí není jen „kosmetickou“ záležitostí, ale má závažné negativní účinky na metabolismus, zatěžuje kostní, kloubní a cévní systém. Nestačí jen verbální upozornění. Zásadní význam má snaha být pro své děti dobrým příkladem, zdravě se stravovat a volný čas naplňovat společnými sportovními aktivitami.


3. Stravovací zvyklosti v dětském věku
I když stěžejní úlohu při formování stravovacích návyků u dětí hraje rodina, již v předškolním věku se začínají v tomto ohledu uplatňovat další společenské faktory. Připomeňme zejména tolik diskutovaný tlak reklamních kampaní. Vstupem dítěte do školy se široká paleta vlivů rozšiřuje o záměrné působení školy.


V této souvislosti můžeme diskutovat řadu zásadních otázek: Do jaké míry současná škola plní své vzdělávací a výchovné cíle v oblasti podpory zdraví? Jak ovlivňuje nutriční návyky žáků? Může přispět k prevenci dětské obezity?

Požadavek realizovat na školách systematickou výchovu ke zdravému způsobu života vyplývá z dlouhodobé strategie evropského programu podpory zdraví. V platných kurikulárních dokumentech je vymezeno, jaké znalosti o zdravé výživě by žáci měli v rámci výuky získat. Zároveň by škola měla žáky vychovávat tak, aby se každý uměl rozhodnout pro takový způsob stravování, který zdraví prospívá. Program výchovy ke zdravým stravovacím návykům na základní škole by měl systematicky oslovovat všechny děti, a to v průběhu celé školní docházky přiměřeně jejich věku, zájmům a potřebám.


4. Výzkumné šetření na základních a středních školách
V průběhu posledních 8 let je na Univerzitě Karlově v Praze – Pedagogické fakultě realizována rozsáhlá výzkumná sonda, jejímž záměrem je průběžně mapovat edukační realitu v oblasti podpory zdraví. Výzkumné šetření umožnilo získat určitý obraz nejen o znalostech dětí a dospívajících o zdravé výživě, ale především o jejich současných stravovacích zvyklostech a postojích k jídlu. Některá získaná data lze využít při koncipování strategie, jak předcházet problémům spojeným s nárůstem obezity u dětí školního věku.

Výzkumné šetření hledalo mimo jiné odpovědi na následující otázky:

  • Jaká je úroveň informovanosti žáků (ve třech věkových skupinách) v problematice
    výživy a stravování?
  • Z jakých zdrojů získávají žáci informace o výživě?
  • Jakým způsobem se žáci v průběhu dne stravují, jak je zajištěn jejich pitný režim?
  • Do jaké míry využívají školní stravování, jak jsou s ním spokojeni?
  • Jaké potraviny a nápoje upřednostňují?
  • Jaký význam přikládají rodiče výživě svých dětí?
  • Mají rodiče zájem o to, jak se jejich děti mimo domov stravují?

Hypotézy výzkumu vycházely z předpokladu, že žáci v průběhu školní docházky by měli být v oblasti výživy (v souladu s akreditovanými vzdělávacími programy) systematicky vzděláváni a zároveň vedeni ke zdravým stravovacím návykům. Zároveň však byla respektována i skutečnost (znázorněná výše uvedeným schématem), že vedle systematického vzdělávání ve škole se na formování stravovacích návyků dětí podílí především rodina a širší sociální prostředí. Významnou roli zde nepochybně hraje působení sdělovacích prostředků, reklamních strategií a rozvoj nových informačních technologií.

Metodika výzkumu
Metodou získávání dat byly dotazníky speciálně sestavené pro tento účel a jako doplňující strukturovaný rozhovor vedený se zástupcem vedení školy odpovědným za problematiku školního stravování. Dotazníky pro žáky byly zadávány anonymně, obsahovaly pouze položky týkající se základních informací o pohlaví a věku respondenta. U žáků mladšího školního věku byli dotazníkem osloveni i rodiče.

Výběr respondentů
Ke spolupráci na výzkumu byly přizvány základní a střední školy různého typu, školy s nižším i vyšším počtem žáků, z různých regionů, z různých městských aglomerací i venkova.

5. Vybrané výsledky výzkumné studie týkající se stravovacího režimu
Vzhledem k diskutované problematice dětské obezity jsou dále uvedeny jen některé zajímavé výsledky zkoumání související s hledáním vhodných preventivních strategií. Základem zdravého stravování je vhodné rozvržení jídel během dne a dodržování pitného režimu. Současnou realitu dokládá například odpověď na dotaz týkající se snídaní, sumarizovaná v grafu 1.


Jak vyplývá z grafu 1, řada žáků všech sledovaných věkových skupin doma nesnídá. Jako důvod děti uvádějí, že nemají hlad nebo snídani nestíhají. Díky rannímu spěchu ani nevypijí žádnou tekutinu. Nedostatečný příjem ranní dávky tekutin může vést v dopoledních hodinách k vyšší unavitelnosti žáků, což se projevuje nepozorností a bolestmi hlavy v průběhu vyučování. Proto je důležité sledovat stravovací a pitný režim žáků v průběhu jejich pobytu ve škole. Nepravidelnost v jídle během dne většinou vyústí ve večerní přejídání zejména sladkostmi, což je rizikovým faktorem vzniku obezity.

Významnou podporou pro dodržování stravovacího režimu u dětí je využití nabídky školního stravování.

Z grafu 2 je patrné, že ve sledovaném souboru se zájem o školní stravování s věkem výrazně snižuje. Žáci základních škol většinou uváděli, že jim obědy v jídelně chutnají. Bylo zjištěno, že motivace středoškoláků k využití školního stravování je snížena, pokud není jídelna umístěna v areálu školy, nebo když je poblíž školy dostupná jiná, pro ně atraktivnější možnost stravování.


Z výsledků testu znalostí zejména starších věkových skupin vyplynulo, že žáci jsou si vědomi, že přeslazené limonády nejsou zdraví prospěšné. Jak znázorňuje graf 3, přesto hlavně skupina žáků 2. stupně ZŠ tyto nápoje upřednostňuje. Nadměrná konzumace vysoce energeticky vydatných nápojů zejména kolového typu významně podporuje zvyšování tělesné hmotnosti. Pro učitele je důležité také zjištění, že ve výčtu konzumovaných nápojů starší věkové skupiny se objevily nápoje alkoholické. Tento nepříznivý trend se týká obou pohlaví a je na něj třeba ve výuce adekvátně reagovat.

Pro ilustraci nutričních preferencí u dětí mladšího školního věku, které mohou přímo souviset s problematikou dětské obezity, uvádíme sumarizaci příslušných dat v grafu 4.



Graf 4 ukazuje nejen skutečnost, za co děti utrácejí peníze od rodičů určené na přesnídávku, ale i sortiment výrobků nabízených ve školních bufetech na školách, kde probíhal výzkum.


6. Prevence obezity ve školním vzdělávacím programu
Výchova ke zdravým stravovacím návykům by měla probíhat spontánně, přirozeně a v rámci každodennosti – a to jak v rodině, účastí ve školním stravování, tak i jako součást výuky. Zaváděné kurikulární dokumenty (rámcové vzdělávací programy) umožňují implementovat do školních programů výchovu ke zdraví tak, aby její realizace významně přispěla k posílení zdraví dětí i k prevenci dětské obezity. Prostor pro výchovné a vzdělávací působení by měly vytvářet nejen předměty výchova ke zdraví a tělesná výchova, ale i celkové pojetí školy, které ve svém zaměření bude cíle vzdělávací oblasti „Člověk a zdraví“ podporovat.

Doporučení, jak postupovat, lze shrnout do následujících kroků:

  • Zařadit učivo o zdravé výživě do tematických plánů ve všech ročnících základního vzdělávání jako součást výchovy ke zdraví.
  • Výchovu ke zdravým stravovacím návykům realizovat interaktivními metodami, posilovat sebedůvěru a sociální kompetence žáků.
  • Zabezpečit podmínky pro efektivní výuku tělesné výchovy cílené na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti dětí.
  • Sledovat nutriční návyky dětí, umožnit dodržování stravovacího a pitného režimu během dne, například vhodnou organizací přestávek.
  • Podpořit pitný režim žáků nabídkou kvalitních nápojů (ve spolupráci s rodiči, školní jídelnou, školním bufetem či sortimentem v automatech).
  • Zapojit se do programu „Školní mléko“.
  • Motivovat rodiče a žáky k využívání nutričně vyváženého školního stravování.
  • Zajistit propagaci všeho, co školní jídelna pro zdravou výživu a výchovu ke zdravým stravovacím návykům dělá.
  • Nabídnout žákům zapojení do volnočasových pohybových aktivit.
  • Citlivě a s erudicí spolupracovat s rodiči dětí ohrožených obezitou, poskytnout oporu dětem při zvládání problémů spojených s poruchami příjmu potravy.
  • Realizovat na škole dlouhodobé projekty zaměřené na podporu zdraví, zdravé výživy a pohybové zdatnosti; spolupracovat s rodinou a obcí.

Vychovávat děti ke zdravým stravovacím návykům je třeba systematicky, s uvědoměním si významu ochrany zdraví a zejména vlastním příkladem. Pedagog na 1. stupni ZŠ je pro děti důležitou autoritou a vzorem. Má velikou příležitost na žáky působit i v oblasti výživy a prevenci obezity. Jen malý příklad: Konzumuje-li pedagog (před svými žáky) ovoce, zeleninu, mléčné výrobky apod., působí silně tímto pozitivním příkladem na děti (děti dostanou chuť právě na tu potravinu, kterou vidí u někoho jiného). Pokud se učiteli podaří již v mladším školním věku motivovat děti ke zdravému způsobu života (zdravému stravování a aktivnímu využívání volného času), snadněji budou v období dospívání odolávat negativním vlivům konzumní společnosti, které mohou poškodit jejich zdraví.

V našem výzkumném šetření někteří žáci mladšího školního věku na otázku „Proč je důležité přemýšlet o tom, co jíme a co pijeme?“ odpovídali: … abychom byli zdraví, silní a dobře rostli (32,1 %); abychom se nepřejídali a nebyli tlustí (9,9 %); protože některé jídlo je zdravé a některé nezdravé (10,9 %). Udělejme všechno pro to, aby i ostatní žáci, kteří zatím o této otázce nepřemýšlejí, dostali ve škole příležitost porozumět zásadám zdravého životního stylu.


Literatura:
MARÁDOVÁ, E. Sledování vlivu výchovy na nutriční chování dospívajících. Výživa a potraviny,
2002, 6, s. 61.
MARÁDOVÁ, E. Výchova ke zdraví jako jedna z priorit současné školy a jako součást
učitelského vzdělávání
In: Cesty demokracie vo výchove a vzdělávaní. Kvalita života v škole
v centre pozornosti výzkumných projektov. Bratislava: Univerzita Komenského, Pedagogická
fakulta, 2005, s. 149 – 153.
MARÁDOVÁ, E. Vývoj nutričního chování dětí a společné stravování. In: Zborník z vedeckej
konferencie s mezinárodnou účasťou Výživa a potraviny pre tretie tisícročie. Nitra: Slovenská
pol´nohospodárská univerzita, 2004, str. 23 – 26.

PaedDr. Eva Marádová, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta

Autor: Eva Marádová

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se