Přeskočit na obsah

Přidejte se ke Dni jódu

Dnešním příspěvkem bychom chtěli všem připomenout blížící se Den jódu, který si připomínáme každoročně 6. března. Jídelny mohou tento den využít k propagaci zdravého stravování a informovat své strávníky.

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Dnešním příspěvkem bych chtěla všem připomenout blížící se Den jódu, který si připomínáme každoročně 6. března. Poprvé ho vyhlásil Český výbor pro UNICEF v roce 1999 s cílem informovat odborníky i širokou veřejnost o důležitosti přítomnosti jódu v lidské potravě.

Proč jód
Jod je stopový prvek nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které ovlivňují látkovou výměnu ve všech buňkách těla a zajišťují normální růst a vývoj všech tkání a orgánů. Přirozeným zdrojem jódu je potrava. Avšak v oblastech s nízkým obsahem jódu v půdě a vodě je  ho v živočišných i rostlinných potravinách nedostatek a lidé, kteří zde žijí, jsou ohroženi jodovým deficitem. Takovou oblastí je celá střední Evropa včetně České republiky.

Rizikové skupiny
Dostatečné množství jódu je nezbytné pro každého člověka, ale velmi rizikový je jeho nedostatek v době nitroděložního vývoje, kdy může způsobit různá onemocnění od lehkých poruch inteligence až k tzv. kretenizmu, který se ale u nás již  nevyskytuje. Další ohroženou skupinou jsou těhotné ženy, v tomto období musí být pokryta potřeba nejen matky, ale i plodu, jehož štítná žláza začíná samostatně pracovat již ve 3. měsíci. Vyšší potřebu jódu mají rovněž kojící ženy, protože při výhradním kojení je mateřské mléko pro dítě jeho jediným zdrojem. Jodový deficit u malých dětí může být zase příčinou snížení inteligenčních schopností, poruch chování a učení. Nízký přísun jódu v dospívání a v dospělosti může souviset s depresemi, sníženou psychickou a fyzickou výkonností, zvýšenou únavností, snížením imunity, zvyšováním tělesné hmotnosti a srdeční slabostí. Chorobám z nedostatku jódu se dá předcházet právě jeho vyšší konzumaci v potravě.

Řešení jodového deficitu
Již po roce 1950 se u nás začalo s obohacováním kuchyňské soli jódem, ale v 80. letech byl několika studiemi nedostatek jódu opět potvrzen. Na doporučení ICCIDD  – Mezinárodní komise pro řešení chorob z nedostatku jódu se sídlem v Bruselu byla v roce 1995 ustavena při Státním zdravotním ústavu v Praze Mezirezortní komise pro řešení jodového deficitu (MKJD), jejímž dlouholetým úsilím se podařilo prosadit řadu opatření:
• zvýšení limitu jódu při obohacování soli a její častější používání výrobci potravin
• podávání a plné hrazení jodových tablet těhotným a kojícím ženám
• obohacování kojenecké výživy
• obohacování dalších výrobků (dětské přesnídávky, piškoty, nápoje…)

Potěšitelné je, že členy komise jsou nejen přední odborníci z oblasti endokrinologie, pediatrie, výživy a farmacie, ale i veterinárního lékařství a zástupci výrobních firem.

Díky prováděným opatřením se Česko v roce 2000 zařadilo na základě vyhodnocení kriterií Světové zdravotnické organizace mezi země, jejichž obyvatelstvo celkově nedostatkem jodu netrpí. Podle slov předsedkyně komise MUDr. Lydie Ryšavé má ale nadále asi polovina českých seniorů nízký přísun tohoto prvku.

Doporučené dávky jódu a jeho obsah v potravinách
Jaké jsou současné doporučované dávky jódu, ukazuje následující tabulka:

Děti do 5 let

90 mikrogramů

Děti od 6 do 12 let

120 mikrogramů

Děti nad 12 let a dospělé

150 mikrogramů

Těhotné a kojící ženy

200 mikrogramů


Abychom dosáhli těchto hodnot, je třeba pravidelně konzumovat potraviny obsahující jód, a to zejména mořské ryby a výrobky z nich, mléko a mléčné výrobky. Už běžně se v domácnostech používá jodovaná sůl a její spotřeba roste i v pekárenské a uzenářské výrobě. Zajímavý je přirozený obsah jódu i v některých minerálních vodách, např. 25 ml (1 doušek) Vincentky pokryje jeho celodenní spotřebu. Velké množství tohoto prvku je přítomno v mořských řasách, které se u nás ale běžně nekonzumují.

Již několik let probíhají různé projekty, kdy je jód přidáván do krmných směsí dojnic, aby se tak ovlivnil jeho obsah v mléce. Tato praxe s sebou přináší některé potíže, protože krmivo musí být přesně dávkováno, aby nedocházelo k překračování stanovených limitů.

Mimo to se jód přidává i do různých produktů, např. sušených mlék, sušenek, dětských ovocných přesnídávek a nápojů. Množství jódu, kterým je potravina obohacena, má být uvedeno na obalu výrobku. Pokud je obsah jódu dostatečně významný, je možné ho označit logem, které je výrobci přiděleno na jeho žádost Státním zdravotním ústavem na základě doporučení MKJD.

Přidejte se ke Dni jódu
Mezinárodní den jódu je příležitostí, které mohou využít všechny jídelny k propagaci zdravého stravování. Připomeňte nástěnkou nebo výstavkou, v jakých potravinách se jód vyskytuje. Připravte pro děti kvízy, ve kterých mohou porovnat svoje vědomosti o tomto prvku. Zařaďte do jídelníčku mořskou rybu v nové úpravě. A co takhle mořské řasy? Jak na ně by vám určitě rádi poradili v prodejně se zdravou výživou. Nezapomeňte na nápoje, ať už to budou minerální vody s přirozeným obsahem jódu nebo nápojové koncentráty s přidaným jódem. A dejte nám vědět, jak se akce u vás vydařila!

Zdenka Macháčková je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Autor: Zdenka Macháčková
je vedoucí ŠJ ve Všestarech

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se