Diskuse na téma Obědy vedoucí jídelny
Dobrý den,
prosím musí odebírat obědy vedoucí školní jídelny? Vydává suroviny, ale nepodílí se na přípravě a výdeji.
Dobrý den, jestliže odpracuje více jak 3 hodiny tak určitě.
Lachy, nechápu jak to myslíte. Vedoucí školní jídelny je stejný zaměstnanec jako všichni ostatní a má tedy stejný nárok na odebírání stravy. Nebo myslíte odebírat zbytky domů? Prosím, rozveďte dotaz.
Obědy nemusí odebírat nikdo, dokonce ani ten kdo se přímo podílí na přípravě a výdeji.
Odebírat obědy není povinnost ani pracovníků školního stravování. Všichni zaměstnanci mají stejná práva.
Odebírat zbytky? Jak to myslíte. Nevydané jídlo, pokud není rozdáno dětem na přídavky, je po skončení výdeje a doby v HACCP po dohotovení kuchyňským odpadem a tak je s ním nakládáno, živočišný odpad se likviduje odpovídajícím způsobem, ostatní jde většinou do kompostu, bio popelnice, směsného odpadu. Nevydané ovoce a vhodné potraviny se propíšou zpět do skladu a vydá se při jiné sestavě. Zbytky může likvidovat pouze oprávněná osoba k tomu účelu zřízena. Odkup leda celého oběda za plnou cenu přihlášeného předem, aby se záměrně nekrátily porce pro případný odkup, tak máme ve vnitřní směrnici s vědomím zřizovatele, platí energie a ostatní náklady pro výrobu. Výnos jde zpět do potravin.
Dobrý den, té poslední větě nerozumím.
Když po výdeji zjistíme, že máme nevydané obědy a vezmou si je učitelé kterým je dohodím , až po výdeji, za cenu cizího tak na tom je něco špatně? Omlouvám se za dotaz ale teď jsem asi zmátla sama sebe. Děkuji
Mohou si je odebrat za cenu cizího. Vezmou si i krupicovou kaši nebo tzv lepší oběd? ale to je jedno, důležité je, že se necuchá dobré jídlo. Musí být ale na odpovědnosti každého, že se jedná o opravdu nevydané porce, u nás byl hlavně strach, aby si kuchařky nebraly náhodou víc než je nabídnuto ostatním, proto ten dovětek s družinou a s přihlášením k odběru. je to vedeno jako cizí. Možná to nedostatečně popisuji.
Nevydané poživatelné jídlo,se stane kuchyňským odpadem a zlikviduje se.Nehorázné plýtvání ve školním stravování.V dnešní době,kdy cena potravin stoupá k nebeským výšinám. Kam se poděl selský rozum?
Omlouvám se, jestli jsem vás popudila tím, jak to má být a jak je to upravené v praxi. Tim to jde do odpadu většinou co je z talířů, popřípadě zbylé přílohy. Samostatně neprodáváme polévky, přílohy, masa, pouze pokud zbyde nevydaná kompletní porce, ale až po přídavcích dětem.
Dobrý den, já teď dost uvažuji o tom, že na konci výdeje budeme dávat přídavky i dětem co si (vrátí se) přijdou pro přídavek když měly oběd třeba v 12 30. V rámci dodržení doby výdeje, odkoupení personálu jako cizí a kdyžpřídavek už všichni mají. To co se vyhazuje mi je kolikrát do pláče. Ale uvařit musím na normu. Nevím kolik dětí se rozhodne nedorazit. Hrůza. Hrůza to plýtvání. Přeji hezký den
Určitě nemusíte vařit "na normu". Vždy mám podnormováno až o 50 a více porcí. Polévek vaříme tak 150. Ostatní bych vylévala. Máme hodně strávníků a kdybych vařila přesně dle normy, tak už bych musela třikrát zdražit, abych to pak druhou stranou házela do gastroodpadu. Udělejte si tak měsíc dva statistiku, pokud vám ji nedělá PC, a snadno zjistíte, kolik dětí každý den nepřijde vůbec na oběd. Kdo nepřijde, tak nejí, tak to vůbec nevařte.
Pokud podnormováváte trvale 50 porcí a více denně, jste si vědoma, že také krátíte průměrnou porci co do objemu potravin, které mají vliv na nutriční hodnotu stravy. U polévek, kde je převaha tekuté části, bych to brala, na druhou stranu byste ale měla doplnit zeleninu, luštěninu, obilovinu, která je převážně v polévkách jinak, třeba salátem nebo přílohou. Asi podle toho, kolik vidíte nevydaných porcí u méně oblíbených pokrmů, tak víte, že tolik a tolik děti nepřijde a můžete vydávat porce v odpovídajícím množství po tepelných ztrátách při vaření i při nižším vstupním základu. Podnormování je podpůrný prostředek k šetření surovin a i fin. normy, kterou pak využijete třeba k navýšení gramáže u lososa, řízků, oblíbeného ovoce, doplňku atp., nemýlím-li se? |Spotr. koš je pak za měsíc naplněn dle potřeby.
Pokud podnormováváte trvale 50 porcí a více denně, jste si vědoma, že také krátíte průměrnou porci co do objemu potravin, které mají vliv na nutriční hodnotu stravy. U polévek, kde je převaha tekuté části, bych to brala, na druhou stranu byste ale měla doplnit zeleninu, luštěninu, obilovinu, která je převážně v polévkách jinak, třeba salátem nebo přílohou. Asi podle toho, kolik vidíte nevydaných porcí u méně oblíbených pokrmů, tak víte, že tolik a tolik děti nepřijde a můžete vydávat porce v odpovídajícím množství po tepelných ztrátách při vaření i při nižším vstupním základu. Podnormování je podpůrný prostředek k šetření surovin a i fin. normy, kterou pak využijete třeba k navýšení gramáže u lososa, řízků, oblíbeného ovoce, doplňku atp., nemýlím-li se? |Spotr. koš je pak za měsíc naplněn dle potřeby.
No pokud bych vařila "plnou normu" tak jen pro gastroodpad. Určité procento dětí v každé jídelně prostě nepřijde. Denně. Vaříme pro téměř devětset strávníků. Například salát stačí nanormovat pro 300 až 350 lidí, ať je sebelepší, děti si ho prostě nevezmou. To samé polévku, i ty nejoblíbenější, například hovězí vývar s játrovými knedlíčky, také stačí na 300 porcí. Pokud bych normovala na plný počet, tak to bude zbývat. U vás snad, ivko6, jí každé dítě polévku a zeleninový salát? Já osobně polévky před obědem také nejím. Pokud bych snědla talíř polévky, tak už nepozřu oběd.
Ivko,určitě jste mě nepopudila.Janna,jájsem si normy snížila,hlavně těstoviny,rýži, mouku na knedlíky a další kromě masa,jelikož by mi nestačily nádoby na odpad.I tak toho jde do odpadu ještě dost,je to skutečně k pláči.TÍM SE BOHUŽEL NIKDO NEZABÝVÁ,JE TO OPRAVDU VELMI SMUTNÉ.Jak jsme se dozvěděli budou se raději brát vzorky z polévek,aby se zjistila spotřeba soli ve školních jídelnách.
Zbytky a vzorky jídla pro zjištění soli v pokrmech spolu asi nesouvisí. Já jsem zase pro, aby se prokázalo, jestli je jídlo takové či makové, budu mít doklad od fundované osoby, že mám snížit, to bude pro rejpaly, co by chtěli slánku a pepřenku na stůl, a na druhou stranu, to bude třeba ok a budu mít taky argument pro ty, kteří pořád hledají nejaké blechy. Snažíme se opravdu méně solit, znám spoustu dětí s vysokým tlakem, cukrovkou a jinými metabolickými poruchami, tak se snažíme si nastavit jiné dochucování. Zkouším to i doma a jde to. Více zeleniny, natí, česneku, cibule, tebi kvasnic (pivovarské), nedosolovat při výdeji, jak některé kuchařky měly zvykem. Dáváme i víc aromatického koření jako je majoránka, rozmarýn, saturejka, kmín, mletý zázvor, kurkumu, muškát. oříšek. podle druhu jídla. I na sladké víc skořice, perníkové koření. Teď frčí řapíkatý celer.
