Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Potraviny a údajná chemická rizika (2)

18.3.2011 2300 1 Ctibor Perlín
Také jste už slyšeli o E-certifikátu, který by měl dokládat, že obsah přídatných látek v potravině neohrožuje lidské zdraví? Co je pravdy na tom, že kyselina citronová podporuje vznik rakovinových nádorů? Přečtěte si nejen vysvětlení této problematiky, ale i další zajímavosti a informace o "éčkách".
Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,
a proto může obsahovat již neaktuální informace.

Přečtěte si první díl článku: Potraviny a údajná chemická rizika (1) 

E-certifikát
Podle zcela anonymní manažerky projektu marketingový průzkum ukázal, že většina respondentů (kolem 500, ale kolik jich bylo osloveno se nedozvíte) má zájem na identifikaci potravin bez „škodlivých“ éček, aby je jako zdravější mohli nakupovat. Tito spotřebitelé ale nejsou schopni odlišit „dobrá“ a „špatná“ éčka a proto údajně žádají, aby potraviny neobsahující „škodlivá“ éčka získala označení ve formě loga E-certifikátu. Ten by měla udělovat verifikační autorita, údajně Ústav analýzy a chemie potravin při VŠCHT, která byla bez předcházející domluvy do této funkce nominována autory projektu. Autoři projektu zaměnili přání a realitu. Zcela opomenuli, že:

  • v současnosti potravinářská legislativa nerozlišuje látky přídatné na zdravé či škodlivé, ale na povolené a nepovolené;
  • pokud by se prokázalo, že některá látka přídatná by mohla být škodlivou, je toxikologicky prověřena a při pozitivním nálezu zakázaná; během šetření může být z důvodů předběžné opatrnosti stažena z výroby dočasně do vyřešení celého případu;
  • látky pro citlivé osoby škodlivé musí být již dnes předmětem značení;
  • jedinou oprávněnou autoritou, která se může vyjádřit ke škodlivosti nebo bezpečnosti látek používaných v potravinářství, je EFSA, Evropský úřad pro potraviny;
  • uvádění loga E-certifikátu by ohrozilo konkurenceschopnost českých výrobců a bylo by v rozporu s národní i evropskou potravinovou legislativou;
  • celý projekt narušuje důvěru k bezpečnosti potravin na českém trhu bez jediného rozumného důvodu.

EFSA v závažných případech skutečně zasahuje. Je zřízen RASFF (rychlý varovný systém pro potraviny a krmiva), který v rámci všech členských zemí EU monitoruje a rozesílá všechny nálezy porušující potravinovou legislativu v kterékoli členské zemi v celé Unii.

Příklad řešení problému
Jiný příklad řešení problému rizik z potravin je problém s akrylamidem.
Akrylamid (AA) je průmyslovou chemikálií, která v žádném případě nepatří do potravin. Je to neurotoxin, který může iniciovat vznik rakoviny a snižovat schopnost reprodukce. Pokud byl v potravinách zjištěn, bylo to v důsledku kontaminace a finální výrobek nebyl povolen pro trh. Jenže v r. 2002 bylo ve Švédsku prokázáno, že AA vzniká také v potravinách obsahujících škrob při jejich zahřátí na teploty nad 120°C. Tímto nálezem se rizikovými potravinami staly potraviny širokého spotřebního okruhu (sušenky, keksy, křehký chléb, pečivo, snídaňové cereálie, bramborové hranolky, káva), které jsou na potravinovém trhu ve své většině prakticky nenahraditelné. Proto Evropská komise začala okamžitě jednat. Prvořadým úkolem bylo minimalizovat obsah AA v rizikových potravinách. Dalším krokem bylo přijetí a financování výzkumných programů, které měly za úkol odhalit způsoby minimalizace rizika. Jako příklad lze uvést výzkumný program HEATOX, na kterém spolupracovalo 23 účastníků ze 14 zemí EU. Byla vytvořena databáze známých rizik spojených s AA (např. obsah AA, příjem AA, postupy snižování obsahu, mechanismus tvorby, analytické metody apod.). Výstupem se staly příručky pro pěstitele a zpracovatele, které doporučovaly vhodné kultivary i zpracovatelské postupy.
Příklad byl uveden proto, aby dokumentoval péči odborníků o zdravé potraviny a popsal mechanismy, které to umožňují.

Jedním z problémů výživy je nedostatek jódu v potravních zdrojích. Tento problém je celostátně i celosvětově řešen obohacováním některých potravin sloučeninami jódu. Je to nejjednodušší a finančně nejméně náročné řešení. Je to ukázkový případ nutnosti použití nedostatkové látky.

Terče útoků
Terčem útoků proti éčkám se kromě jiného staly dvě kyseliny, a to citrónová a glutamová. Kyselina citrónová (E330) v některých výpadech proti éčkám je popisována jako silně kancerogenní, jinde je zařazena jako méně vhodná za 3 trestné body. Neexistuje žádná vědecká studie, která by toto tvrzení ospravedlnila. Fysiologové výživy vědí, že kyselina citrónová je součástí Krebsova cyklu probíhajícího v mitochondriích, který aktivně využívá hlavních živin pro syntézu mnoha důležitých látek a především pro zisk energie v buňce.
Podobně je to s kyselinou glutamovou (E620), neesenciální aminokyselinou, přítomnou prakticky ve všech bílkovinách. Éčkobijci ji považují za nepříznivě působící látku se čtyřmi trestnými body. Přitom v mozkové tkáni je to nejvíce zastoupená aminokyselina, plnící roli neurotransmiteru, tedy přenašeče nervových vzruchů; je i důležitou složkou vitaminu - kyseliny listové (folacinu). Bezpečnostní faktor vedl zdravotníky k zákazu ji používat jako složky kojenecké a dětské výživy a široké škály dalších potravin. Soli kyseliny glutamové mohou být nepříjemné pro citlivé osoby; zažívací potíže byly nazvány syndromem čínské kuchyně. Takže skutečně může někomu vadit, podobně jako osobám s laktózovou intolerancí vadí mléko. A zakazujeme snad konzum či varujeme před spotřebou mléka jinak zdravé osoby?

Konspirace?
V souvislosti s kampaní proti éčkům jsme si položili otázku, jaké jsou předpoklady pro vznik situace kolem nich. Celá kausa silně připomíná konspirační teorie, že Američané si „Dvojčata“ 11. září 2002 zničili sami nebo že sametovou revoluci v bývalém Československu vyvolaly totalitní struktury. Je to přitažlivé tajemno, lákavé pro fanoušky konspirace.
Jaké jsou předpoklady pro vznik a provádění antiéčkového programu? Jsou to především chatrné znalosti o problematice výživy obyvatelstva. Kdo o výživě skoro nic neví, snadno podlehne lákavě znějící teorii, zvláště když mu mnohdy zkušenost velí nedůvěřovat oficiálním stanoviskům. V horším případě to může být psychické onemocnění orthorexie, což je, podobně jako známější anorexie, psychická porucha, tentokrát se vyznačující obsesí zdravým stravováním. Lákavé je i členství ve fan-klubu opozičníků neboli těch, co spolu chodíme a společně nadáváme.
Mezi požadavky na aktivisty proti éčkům patří silný mesiášský komplex zachránit lidstvo před zkázou, nepřipouštět si žádné otázky, ale bezmezně věřit. Pro někoho může být odměnou prosadit se v mediích, nejlépe populisticky. Pro jiné účastnit se neoficiálních internetových orgií zaměřených na potírání oficiálních stanovisek a současně lákavá je i aktivita zásobovat přátele senzačními emaily o „výživě“ typu „to je ale síla!“. Antiéčkaři mohou působit absurdně, ale zdravý smysl pro absurditu jim zcela určitě chybí.

Závěr
Na závěr si zkuste položit pár otázek:

  • Jsou toxikologové (odborníci) po celém světě nezodpovědní?
  • Existuje mafie v potravinářském průmyslu, propojená se zdravotníky?
  • Je možná stoprocentní bezpečnost při spotřebě potravin anebo platí i riziko omylu, přehlédnutí a chyby?
  • Máte také rádi senzační odhalení bez předložení důkazů?
  • Jaký je Váš názor na (mesiášské) anonymy?

 

Ing. Ctibor Perlín, CSc., VÚPP, v.v.i., MUDr. Bohumil Turek, CSc., Společnost pro výživu

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
NadpisAutor Datum               
potraviny a chemická rizikatara21.03.2011 11:37
Zobrazit diskusní příspěvky
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi