Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Zajímavosti za světa potravin - označování českých potravin

23.1.2012 3052 2 Jitka Kabátková
Na obalech některých potravinových výrobků najdeme grafické symboly, které upozorňují na zvláštní ochranu, která je těmto výrobkům poskytována. Která označení to jsou a co vyjadřují?
Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,
a proto může obsahovat již neaktuální informace.

Z pohledu spotřebitele velmi oceňuji grafické symboly, které se nacházejí na obalech potravinových výrobků, jimž je poskytována registrovaná ochrana. Nemusí jít jen o chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu nebo označení zaručené tradiční speciality, ale i o další označení, která garantují původ výrobků či jeho kvalitu. Příkladem jsou v České republice značky „Klasa“, „Regionální potravina“ – projekt ministerstva zemědělství, nebo označení „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“.
Dobrá pověst u řady potravinářských a zemědělských výrobků je založena na vyrovnané kvalitě či očekávané vlastnosti daného výrobku spotřebitelem. Jakmile však výrobek dosáhne určitého ohlasu, a spotřebitelé se k němu vracejí pro jeho výjimečnost a kvalitu, může docházet k jeho napodobování ze stran ostatních výrobců. Tomu se Evropská unie snaží zabránit tak, že pokud potravina pochází z určité země, oblasti nebo regionu, může ji její výrobce různými způsoby ochránit.
Mezi hlavní důvody, proč Evropská unie poskytuje tuto ochranu práv k označení potravin, je možné uvést snahu o zvýšení kvality potravin směrem ke spotřebitelům, zvýšení konkurenceschopnosti evropských výrobců na světových trzích či podporu zemědělství ve státech EU.
V rámci systému Evropské unie byla zavedena tři označení, která jsou povinně doprovázena žluto-červeným resp. žluto-modrými logy. Potravinový výrobek je tak chráněn proti snahám o jeho falzifikaci a zároveň nedochází ke klamání spotřebitele.

 Chráněné označení původu (CHOP) 

Takto označené potraviny a zemědělské produkty se připravují, zpracovávají a vyrábějí v dané zeměpisné oblasti za použití uznaného „know-how“. Spotřebitel si tak spojuje představu o jakosti nebo vlastnostech určitého druhu potravin právě proto, že pochází z udaného státu, kraje nebo oblasti.
Do rejstříku chráněného označení původu byly zapsány z České republiky např. tyto výrobky: Žatecký chmel, Pohořelický kapr, Český kmín, Všestarská cibule, atd.
Součástí žádosti o zápis do rejstříku CHOP je i přesná specifikace surovin, technologických postupů
a senzorických parametrů výrobků. Například Žatecký chmel je pěstován v tzv. žatecké chmelařské oblasti, je tradičně jemně hořký s ušlechtilým aroma. Dle odborníků nelze tento chmel přesadit a pěstovat ve stejné kvalitě na jiném místě, aniž by neztratil některou ze svých výlučných vlastností. Pohořelický kapr zase prožije celý svůj život od výtěru po výlov v okresech Břeclav a Znojmo v Jihomoravském kraji. Rovněž krmení pochází z míst, ve kterých se kapr přirozeně vyskytuje, nejedná se tedy o průmyslový odchov. V této oblasti nakonec dochází i k jeho finálnímu zpracování. Výrobek Český kmín získal ochranné označení původu díky vysokému obsahu silic, pro které se koření využívá ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu mastí a léků. Rovněž vynikající výnosnost odlišuje český kmín od ostatních výrobků. Pro Všestarskou cibuli zase platí, že se jedná o surovinu vypěstovanou pouze v katastru a okolí obce Všestary na Královohradecku.  

 Chráněné zeměpisné označení (CHZO)

Pro takto označený výrobek platí obdobná charakteristika jako je chráněné označení původu. Hlavním rozdílem je, že postačuje pouze jedna podmínka vztahující se k zeměpisné oblasti, a to buď příprava, výroba nebo zpracování na vymezeném území.
Asi největším úspěchem České republiky na tomto poli je registrace názvu „České pivo“ jako chráněného zeměpisného označení, včetně zahrnutí názvu státu. Takové označení je možné použít pouze pro piva s objemem alkoholu mezi 2,6 – 6 % obj., vařená pouze v České republice.
Dalšími výrobky, které mohou nést toto označení, jsou např. Jihočeská Niva a Jihočeská zlatá Niva, Pardubický perník, Hořické trubičky, Třeboňský kapr, Nošovické kysané zelí, Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky, Oloumoucké tvarůžky atd. 

 Zaručená tradiční specialita (ZTS)

Takto označená potravina je vyrobena s použitím tradičních surovin, tradičním způsobem výroby či zpracováním, nebo za použití tradičního složení. Slovo „tradiční“ v tomto případě znamená prokázané používání na trhu za období nejméně 25 let.
V roce 2011 byly České republice společně se Slovenskem zapsány tyto zaručené tradiční speciality: Lovecký salám, Špekáčky, Spišské párky, Liptovský salám.

 

Česká republika se rovněž snaží spotřebitelům pomáhat při jejich rozhodování, co nakoupit, řadou spotřebitelských značek. Do povědomí českých spotřebitelů jsou nejvíce zapsána tato tři označení. 

 Klasa – značka kvalitních potravin

Toto označení slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci podobných regionálních výrobků a k jejich porovnání s konkurenčními potravinami.
Značka „Klasa“ je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovaná kvalita a složení výrobků včetně jejich původu jsou posuzovány a po jejím udělení kontrolovány Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.
Původní pravidla, jejichž podmínkou byl mimo jiné tuzemský původ použitých surovin, nebo výrobce z České republiky, byl změněn a nyní je propagace značky zaměřena k podpoře všech výrobků, tedy
i zahraničních, které splňují všechna pravidla k ocenění značkou „Klasa“. 

 Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR

Jedná se o novou marketingovou značku, která má na českém trhu rozšířit sortiment označených výrobků s určitými kvalitativními požadavky.
Výrobky musí být nejen vyrobeny na českém území, ale musí být vyrobeny i ze stanoveného podílu českých surovin. Podíl se liší pro jednotlivé kategorie – podíl mléka u mléčných výrobků činí 90 %, u masných výrobků je podíl masa stanoven na 70 %, u pekařských výrobků musí být nejméně 55 % hlavních složek tuzemského původu.   

 Regionální potravina

Označení má spotřebitele seznamovat s regionálními potravinami z jednotlivých krajů. Značku mohou používat vybraní lokální výrobci (tj. subjekty s počtem maximálně 250 zaměstnanců) pro produkty vyrobené v příslušném regionu přímo ze surovin z daného regionu, případně z tuzemských surovin. Podíl těchto surovin musí tvořit minimálně 70 %. Hlavní surovina je ze 100 % tuzemského původu.
Výrobek musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu, a zaručují tak jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu, přičemž regionální charakter výrobku je rovněž deklarací výjimečných kvalitativních znaků.

Použitá literatura na vyžádání u autora.

 


Ing. Jitka Kabátková, Uniconsulting, s. r. o.

Tisk E-mail Sdílet Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
NadpisAutor Datum               
DotazTereza28.01.2012 13:16
odpověďTereza06.02.2012 14:38
Zobrazit diskusní příspěvky
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz  |  Facebook
Zobrazit plnou verzi