Informace o cookies na této stránce
Jídelny.cz a partneři potřebují Váš souhlas s využitím cookies ke shromažďování a analýze informací o návštěvnosti tohoto webu a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu a reklam.
Svůj souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „OK“.
Nastavení OK
Souhlas můžete odmítnout zde.
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Výživou ke zdravému chrupu dětí

13.2.2012 3808 0 Lenka Pechová
Zdravými zuby se v současné době může pochlubit jen málokdo. Na jejich kvalitu má přitom velký vliv přijímaná strava. Výživa hraje důležitou roli jak v prevenci vzniku zubních onemocnění, tak v ovlivnění již rozvinuté nemoci. Jakým způsobem je možné pozitivně přispět k zubnímu zdraví dětí?
Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,
a proto může obsahovat již neaktuální informace.

Zdravými zuby se v současné době může pochlubit jen málokdo. Na jejich kvalitu má přitom velký vliv přijímaná strava. Výživa hraje důležitou roli jak v prevenci vzniku zubních onemocnění, tak v  ovlivnění již rozvinuté nemoci. Pojďme se tedy nyní zabývat tím, jakým způsobem je možné pozitivně přispět k zubnímu zdraví dětí.

Výskyt zubního kazu

Mnohé možná překvapí, že zubní kaz je nejčastějším onemocněním v populaci. Postižena je jím většina obyvatel všech světadílů a důležité je vědět, že děti jsou jím ohroženy mnohem více než dospělí. Výskyt zubního kazu se nevyhýbá ani České republice – z výsledků výzkumu prováděného v roce 2003 vyplývá, že tímto onemocněním v naší zemi trpí 58,4 % pětiletých, 75,9 % dvanáctiletých a 88,0 % patnáctiletých dětí.

Příčiny vzniku zubního kazu

Příčiny vzniku zubního kazu zkoumal již v roce 350 př. n. l. Aristoteles, který si všiml vztahu mezi vznikem tohoto onemocnění a častou konzumací sladkých a lepivých fíků. Díky archeologickým nálezům se podařilo zjistit, že zubní kaz se začal masivněji vyskytovat v populaci až v 19. století, tedy v době, kdy se začalo na jídelníčku lidí objevovat mnohem více sacharidových potravin než v minulosti. V současné době je známo, že kromě sacharidů vznik zubního kazu ovlivňují také mikroorganismy zubního plaku, vnímavá zubní tkáň, přítomnost a kvalita sliny a čas (mezi konzumací sacharidů a vyčištěním zubů). 

Jak tedy zubní kaz vzniká?

Pro snadnější pochopení problematiky je vhodné si nejprve stručně popsat stavbu zubu. Ten se skládá ze tří tkání: skloviny (emailu), zuboviny (dentinu) a cementu. Sklovina tvoří vnější vrstvu korunky a je z větší části složena ze sloučeniny zvané hydroxyapatit, která obsahuje vápník a fosfor. Zubovina se nachází pod sklovinou a tvoří největší část zubu. Procházejí jí cévy a nervy, a proto je tato tkáň velmi citlivá. V oblasti kořene zubu ji překrývá cement. Zubní kaz se v počátečních stádiích týká skloviny, později se však šíří i do zuboviny, což se projevuje silnou bolestivostí.

Co se tedy děje při příjmu potravy s obsahem sacharidů? Bakterie zubního plaku tyto sacharidy přeměňují na směs organických kyselin a tím dochází ke zvyšování kyselosti prostředí. Po překročení určité hranice pH se hydroxyapatit skloviny začíná rozpouštět a unikají tak z něho fosfáty i vápník. K tomuto procesu dochází zejména v těžko přístupných místech, např. v zubních jamkách a jinde, kde se často usazují zbytky jídla a kde se zuby špatně čistí. Pokud k takové situaci dochází často, rozšíření zubnímu kazu nic nebrání.

Sacharidy a zubní kaz

Sacharidy patří společně s bílkovinami a tuky k základním živinám a jsou běžnou součástí naší stravy; nacházejí se v nejrůznějších potravinách, např. v pečivu, ovoci, zelenině, luštěninách, mléku, medu, sladkostech apod. V organismu plní celou řadu důležitých funkcí a je tedy třeba, aby byly součástí našeho jídelníčku.

Sacharidů je celá řada; některé jsou z hlediska působení na vznik zubního kazu bezpečnější a jiné rizikovější. Existují např. sacharidy zabudované do struktury potravin (příkladem mohou být sacharidy v obilovinách, ovoci a zelenině), a ty můžeme považovat za relativně bezpečné. V některých potravinách však sacharidy ve struktuře zabudované nejsou a vyskytují se v nich ve volné formě. Takové sacharidy najdeme například v medu, ovocných šťávách, slazených nápojích, pekárenských a cukrářských výrobcích a potravinách s přidanými cukry. A právě tyto potraviny patří z hlediska vzniku a rozvoje zubního kazu k nejnebezpečnějším. Samostatnou skupinu pak tvoří sacharidy v mléce a mléčných výrobcích, které se sice v těchto potravinách také vyskytují volně, ale díky rozdílnému složení pro zuby tolik rizikové nejsou.

Z konkrétních sacharidů se nejvíce na vzniku zubního kazu podílí sacharóza (řepný cukr - sladkosti), následovaná glukózou (med, ovoce), fruktózou (med, ovoce) a maltózou (obiloviny). Méně rizikové jsou mléčné sacharidy laktóza a galaktóza (mléko a mléčné výrobky). Vzhledem k tomu, že sacharóza je nejběžnějším sladidlem v lidské populaci, je třeba hlídat její příjem. Doporučeno je konzumovat denně max. 50 g sacharózy, protože při vyšších dávkách se riziko vzniku zubního kazu výrazně zvyšuje. Je na místě dodat, že spotřeba sacharózy v České republice se každoročně blíží k 110 g na osobu a den.

Neškrobové sacharidy, nazývané souhrnně jako vláknina (zelenina, ovoce, luštěniny), zuby před kazem chrání, protože podporují tvorbu slin. Navíc potraviny, v nichž se tyto sacharidy nacházejí, je nutné pořádně žvýkat, a tím dochází k odstraňování zubního plaku (vrstva na zubech s obsahem mikroorganismů). Jiná situace je u škrobových, kulinárně upravených sacharidů (např. rýže, těstoviny, brambory, pečivo), jejichž schopnost tvořit zubní kaz je asi o 1/3 až 1/2 nižší než u sacharózy. Nejhůře jsou na tom ale slazená škrobová jídla (dorty, sušenky, slazené pekařské výrobky), která ulpívají na zubech, dostávají se do zubních prohlubní a velmi špatně se z nich odstraňují. V tomto smyslu jsou dokonce mnohem rizikovější než samotná sacharóza.

Potraviny a zubní kaz

Zubní kaz vyvolávají zejména lepivé sacharidové potraviny: lepivé cukrovinky (žvýkací bonbóny, med, čokoláda), slazené škrobové potraviny (sušenky, dorty, slazené pekařské výrobky), ale i neslazené škrobové potraviny (bílé pečivo, bramborové lupínky, hranolky, ovesné vločky, slané krekry). Jak je tomu u dalších potravin?

Ovoce je díky své konzistenci třeba delší dobu žvýkat, což působí proti vzniku zubního kazu. Sacharidy v ovoci jsou pevně zabudovány do jeho struktury, a jsou tedy považovány za bezpečnější. Žvýkáním se však tyto sacharidy uvolňují, a mohou tak ke vzniku kazu přispět. Hlavní rizikovou potravinou ze skupiny ovoce je banán. Kaz ale může způsobit např. i jablko nebo hroznové víno a také čerstvé ovocné šťávy. Větší schopnost tvorby zubního kazu než ovoce čerstvé má ovoce kompotované a sušené (např. meruňky, datle, fíky).

Ochranný vliv mají naopak potraviny s obsahem fluoru – vysoká hladina tohoto prvku se vyskytuje zejména v rybách, čajových lístcích a minerálních vodách.

Za bezpečnou potravinu se z hlediska vzniku zubního kazu považuje mléko. Je však důležité si uvědomit, že v případě přidání cukru do mléka už je tato potravina riziková (proto pozor na ochucená mléka).

Sýry jsou dokonce považovány za kariostatické, tzn. že při jejich konzumaci dochází ke snížení výskytu zubního kazu. Doporučuje se proto konzumovat sýr jako součást hlavního pokrmu nebo místo zákusku a hlavně po sladkých jídlech (do 20 minut po jejich konzumaci). Důležité je zejména jeho důkladné žvýkání, díky kterému se pH v ústech brzy zvyšuje. K tomuto pozitivnímu účinku stačí sníst jen 5 až 10 g sýra.

Protektivně se uplatňují také žvýkačky bez cukru, celozrnné pečivo, ořechy a zelenina.

Doporučení pro výživu dětí předškolního a školního věku

Děti mají sladké pokrmy většinou velmi rády; rychle rostou a tyto pokrmy způsobují pocit rychlého nasycení. Jejich konzumaci mezi hlavními jídly bychom však měli značně omezit. Záleží nejen na množství přijímaných sacharidů, ale také na frekvenci jejich příjmu a době, po kterou je zub v kontaktu s rizikovou potravinou.

Sladké pokrmy by měly být pouze součástí hlavního pokrmu. Jako moučník je lepší konzumovat mléko nebo sýry. Nebezpečné je podávání sladkostí za odměnu. Mezi jídly je vhodné pít pouze vodu, mléko a neslazené čaje (nejlépe ovocné). Kyselé nápoje (džusy, limonády) chrupu škodí. Trochu méně vadí popíjení těchto nápojů brčkem, protože je zde menší kontakt nápoje se zubní sklovinou.

Po konzumaci rizikové potraviny by měla následovat důkladná ústní hygiena nebo alespoň žvýkání žvýkačky bez cukru (u školních dětí), konzumace tvrdého sýru nebo tvrdé, vláknité potraviny s nízkým obsahem sacharidů, např. zeleniny nebo ořechů.

 

Mgr. Lenka Pechová, nutriční terapeutka, Lůžkové a sociální centrum pro seniory v Chrudimi

Tisk E-mail Sdílet Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
VIS Plzeň, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 720 962 105  |  E-mail: info@jidelny.cz  |  Facebook
Zobrazit plnou verzi