Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Předkrm místo polévky? Proč ne.

23.4.2018 664 0 Pavel Ludvík, Jana Petrová
Dnešní příspěvek se věnuje tzv. malému jídlu na začátku menu, tedy předkrmu. Dočtete se, co to vlastně předkrm je, jaký je jeho význam v našem stravování a také o zkušenostech s podáváním předkrmů z několika školních jídelen.

Co je to předkrm?

Předkrm u nás zatím není zcela běžnou záležitostí a známe jej spíše z jídelních lístků restaurací či z dovolených v zahraničí, než z našich domácností. Co to tedy předkrm je? Nejlépe bychom mohli tuto součást menu popsat jako malou porci jídla, podávanou před hlavním chodem, jak již sám název trochu napovídá. Předkrm by určitě neměl být nijak objemný a těžce stravitelný, ba právě naopak. Hlavním důvodem jeho podávání je totiž naladit strávníka a především jeho chuť na další stravu a podpořit v organismu vylučování trávicích šťáv, ne však zcela zasytit.

Známe předkrm teplý a studený. Jak by však měl předkrm vypadat? Měl by být pro strávníka přitažlivý vzhledem, barevností, konzistencí, případně vůní. Také by měl být vhodně zvolen a ladit k hlavnímu pokrmu. Správně by hlavní použité suroviny v předkrmu měly být odlišné od surovin v dalším chodu, a tím vlastně nabývá jeho podávání dalšího významu, zvyšuje se pestrost stravy. Obvyklými surovinami pro přípravu předkrmů bývají zelenina, sýry a další mléčné výrobky, uzeniny, malé množství pečiva, vejce, ovoce aj.

Předkrmy ve školním stravování

V našich domácnostech i v zařízeních školního stravování jsme zvyklí před hlavním chodem podávat spíše polévku než předkrm, která navíc organismu dodává i určité množství tekutin, jinak je význam podobný. Podstatné je, že podávat předkrm místo polévky umožňuje zařízením školního stravování vyhláška 107/2005 Sb., o školním stravování a některé školní jídelny této možnosti občas využívají (např. 1x v měsíci, někde ale i častěji).

§4

Rozsah služeb školního stravování

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) hlavními jídly oběd a večeře,

b) doplňkovými jídly snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře,

c) obědem polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce),

Co vede školní jídelny k experimentování s předkrmy, když na to nejsme my dospělí příliš zvyklí, natož děti? Snad právě proto, že je předkrm určitou zvláštností v jídelníčku, vybočením v běžné skladbě jídelníčku, přitahuje pozornost dětí. Polévka mnohdy nepatří k příliš oblíbeným chodům, někdy je proto o předkrm zvýšený zájem. Školní jídelna může také prostřednictvím předkrmu dostat do jídelníčku skupinu potravin, které se v něm jinak uplatňují obtížně, např. mléčné výrobky v jídelně ZŠ, nebo potraviny, které jsou typické pro svačinky a které lze při přípravě obědů použít jen těžko. Mezi častěji používané předkrmy ve školních jídelnách patří zejména pečivo s pomazánkou, zeleninové nebo luštěninové saláty, jogurtové či tvarohové krémy s ovocem apod.

Za zařazením předkrmů ve školní jídelně může být i snaha o snížení plýtvání jídlem, jako tomu bylo například ve školní jídelně v Litoměřicích. Polévky u strávníků zde nejsou příliš oblíbené, proto se rozhodli využít zmíněné možnosti dané vyhláškou a strávníkům dávají na výběr, zda chtějí polévku, nebo předkrm.

V některých školních jídelnách však se zařazováním předkrmů místo polévek narazili na nesouhlas rodičů, kterým se to nelíbí.

Zkušenosti ze školních jídelen

Dobré zkušenosti s předkrmy potvrzují například ve školní jídelně Litvínovská v Praze. Většinou zde kuchařky nabízejí chléb s pomazánkou (například z pečeného lososa), a to obvykle 1x za dva měsíce. Mezi zdejšími strávníky je převaha menších dětí, které jsou na pomazánky zvyklé z mateřské školy, mají je rády a tak si je s chutí dají i zde. Při této frekvenci podávání předkrmů nic nenamítají ani rodiče, jen některým se celá věc musela vysvětlit.

Ve školní jídelně v Šenově patří mezi oblíbené předkrmy kukuřička CornStar míchaná buď s duo mrkví, nebo s baby karotkou, ev. s máslem. Paní vedoucí odhaduje, že 70–80 % dětí polévku nerado, ale právě tyto děti si kukuřičku vezmou. Kdysi začínali se spotřebou 15 kg kukuřičky, dnes je jí 40 kg.

Jedenkrát za měsíc nabízejí předkrm místo polévky i ve školní jídelně v Ostravě. Dávají chléb s pomazánkou – často na bázi mléčných výrobků (to se příznivě projevilo ve spotřebním koši) nebo z ryb (zejména v krátkých měsících, kde nebyl prostor na zařazení druhého rybího jídla). Pomazánky připravují ze zeleniny, ale i z vajíček, s příchutí medu apod., zájem dětí se snaží zvýšit tím, že objednávají kvalitní, i když dražší druhy chleba – kmínový, slunečnicový, moskevský. Zpočátku byly s nabídkou předkrmů problémy, ale děti si brzy zvykly. Polévku obvykle nechtějí, zato chleba si dnes vezmou.

ŠJ Zenklova v Praze zařazuje předkrm do jídelníčku rovněž 1x měsíčně. Bývá to veka nebo cereální chléb s rybí pomazánkou, k tomu rajče nebo citron jako obloha. Pomazánku dělají z olejovek nebo z tuňáka Ta druhá je častěji, je jemnější. U výdejního okénka mají kuchařky připravené talíře s chlebíčky s obojí oblohou a dítě si může vybrat. Podle sdělení vedoucí jídelny dětem tyto chlebíčky chutnají, často si ani neuvědomují, že jedí rybu. „Zatímco polévku si neberou, nebo často jí většinu vrací, z chlebíčků se většinou vrátí jen kousek rajčete nebo citronek.“ O chlebíčky je velký zájem, větší děti mohou dostat i dva, ale kuchařky musí výdej omezovat, protože některé děti jsou schopny sníst několik porcí a na hlavní jídlo pak nemají chuť. Spokojenost je i u kuchařek, protože 4 rybí pokrmy v měsíci (při vaření na výběr), k tomu rybí polévka a rybí pomazánka jim pravidelně plní spotřební koš nad 100 %.

Ne všude se ovšem setkávají předkrmy s pozitivním ohlasem. Pestrou paletu předkrmů dostávali strávníci před časem ve školní jídelně ZŠ v Jablonci n. Nisou, a to každý týden. Děti si mohly pochutnat na příklad na těchto pokrmech: budapešťská pomazánka na toustovém chlebu; salát z čínského zelí s kuřecím masem a dresinkem; vaječný salát s rajčaty a pečivo; krabí koktejl s pečivem; chléb se zeleninovou pomazánkou; těstovinový salát. Podávání předkrmů však jídelna zrušila. Důvodem byl částečně tlak ze strany rodičů, kteří tvrdili, že oběd bez polévky není oběd. Předkrmy byly také dražší než polévky. Když byl předkrmem salát, děti si ho jedly k hlavnímu jídlu a chleba si braly na svačinu. Shrnuto: podávání předkrmů zde nemělo požadovaný efekt. Oproti zkušenostem z ostatních jídelen mohlo být důvodem velmi časté podávání předkrmů i snaha o jejich pestrost a vyšší nutriční hodnotu.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz; Mgr. Jana Petrová – nutriční terapeut, Litomyšl

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi