Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Na pití je voda a ne cukřenka!

23.5.2018 605 0 Jana Spáčilová
Začínající léto a teplé dny přináší zvýšený zájem o pitný režim. Skutečností je, že nápoje, které často vídáme v rukách dětí a dospívajících, jsou slazené. V posledních letech se o nadměrné konzumaci slazených nápojů hovoří jako o rizikovém faktoru vzniku nadváhy a obezity.

Aktualizováno ke dni 20. 5. 2018.

O tom, že dostatečný pitný režim je velmi důležitý, že bez tekutin člověk nemůže žít, snad nikdo nepochybuje. Kromě množství vypitých tekutin je ukazatelem kvality pitného režimu také výběr nápojů – nevhodnými nápoji si totiž lze přivodit zubní kaz či začít tloustnout. V dobách minulých byla hlavním zdrojem pitného režimu obyčejná voda, pro kterou se navíc muselo chodit (pěšky, ne autem) do studny, slazené limonády byly doslova zpestřením. Jak je tomu dnes? Obyčejnou vodu vystřídaly slazené nápoje, které jsou velmi snadno dostupné i pro děti a na trhu je jich celá škála. Nahlédněme pod pokličku nápojů, které by základ pitného režimu rozhodně tvořit neměly.

Slazené nápoje a obezita

Dětí s nadváhou a obezitou celosvětově stoupá. Příčinou obezity není pouze jeden rizikový faktor, ale souhra několika. Některé faktory ovlivnit nelze (např. genetika), ale jsou zde i takové, které ovlivnit lze. Jedná se zejména o kvalitu stravování i pitného režimu a míru pohybové aktivity. Slazené nápoje, které mnohdy obsahují nezanedbatelné množství cukru, mohou jednoznačně přispívat k nárůstu tělesné hmotnosti.

Pod pojmem cukr si většina lidí představí kostku cukru nebo lžičku cukru, která se přidává do čaje nebo kávy, nebo cukr, který je použit při přípravě pokrmů a jejich doslazování na talíři. Takový cukr je tzv. cukr volný, je jasně vidět. Cukrem se však obohacují také mnohé potraviny i nápoje. Cukr je zde schovaný, a proto se označuje jako skrytý. Kolik kostek cukru se schovává ve sladkém pečivu, cukrovinkách, ochucených mléčných výrobcích či slazených nápojích, to si mnohdy nedokážeme ani představit.

Vliv slazených nápojů na zdraví

Slazené nápoje v sobě ukrývají nemalou energetickou hodnotu v tekuté podobě. Kromě energie z potravin tak navíc přijímáme energii i z nápojů. V pitném režimu mnoha dětí (ale i dospělých) převažují nápoje slazené a v kombinaci s nízkou pohybovou aktivitou může snadno dojít k nárůstu tělesné hmotnosti. Nadváha a obezita nejsou jenom estetickou vadou, ale zejména příčinou dalších poruch metabolických, srdečně-cévních, pohybových, trávicích, gynekologických i psychosociálních.

Z nutričního hlediska neobsahují slazené nápoje žádné hodnotné živiny. Potraviny poskytují našemu tělu sacharidy, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky, zatímco slazené nápoje dodají z živin jen jednoduchý cukr, jehož konzumaci je vhodné omezovat, a stávají se bohatým zdrojem „rychlé“ energie. Navíc často pak nahrazují kvalitní stravu. Základní složkou slazených nápojů je voda, která je dále obohacená o různé složky často spíše chemického než přírodního původu. Jedná se zejména o bílý rafinovaný cukr, umělá sladidla, sirupy, barviva, aromata, konzervanty, některé nápoje obsahují navíc kofein a kyselinu fosforečnou. Některé jsou sice obohaceny vitaminy, avšak v tomto případě se nejedná o jejich přirozený zdroj.

Slazené nápoje mohou významně ovlivňovat chuťovou preferenci. Pokud jsou užívány ve velké míře, tělo vyhledává další a další opět sladké potraviny, pokrmy či nápoje a stále více baží po sladké chuti.

Díky obsahu jednoduchých cukrů mají slazené nápoje nepochybně negativní vliv na rozvoj zubního kazu. Některé z nich obsahující také větší množství kyselin (např. neředěné džusy), které působí na zubní sklovinu a poškozují ji.

Slazené nápoje pod drobnohledem

Mezi nejoblíbenější nápoje dětí i některých dospělých patří nápoje kolové. Superlativem NEJ lze tady skončit. Pečlivým prozkoumáním etikety lze totiž zjistit, že pro pitný režim školáků rozhodně tím „NEJ“ nejsou. V jednom litru Coca-coly je rozpuštěno až 27 kostek cukru.

Další nepříznivou složkou je kofein a kyselina fosforečná. Tyto látky jsou pro pravidelný příjem u dětí zcela nevhodné. Kofein může způsobit roztěkanost, nesoustředěnost a nervozitu, navíc působí jako diuretikum (vede ke zvýšenému vylučování vody z organismu). Fosfor, jehož zdrojem je také kyselina fosforečná, je minerální látka důležitá pro správný stav zubů a kostí. Z pestré stravy získáváme fosforu dostatek, nebezpečný je naopak jeho nadbytek, ke kterému může vyšší příjem Coca-coly přispívat. Nadbytečný fosfor se z těla vyloučí, ale bohužel s ním odchází také vápník, na který se fosfor při vylučování naváže. Vápník je velmi důležitý pro správný růst a vývoj kostí. Pro vybudování kvalitní kostní hmoty je určující právě dětský a dospívající věk.

„Lepší“ variantou kolového nápoje by se mohla zdát česká Kofola. V ní sice nenajdeme kyselinu fosforečnou ani tolik cukru a kofeinu, ale obsahuje konzervant benzoan sodný. Podle studií je tato látka podezřelá ze zvýšené hyperaktivity u již hyperaktivních dětí.

Nápojem s významným obsahem cukru je také džus, ač to tak na první pohled nevypadá. Výhodou je, že přiměřená konzumace kvalitních 100% džusů může přispívat k naplnění denní doporučené spotřeby ovoce. Sklenici neředěného džusu (250 ml) lze považovat za jednu porci ovoce, přičemž denně bychom měli sníst 2–4 porce a mělo by převládat ovoce kusové. Méně příznivý je fakt, že džusy obsahují relativně vysoký obsah cukru (ve 200 ml sklenici 100% pomerančového džusu 5 kostek cukru) a organických kyselin, které mohou poškozovat zubní sklovinu. Džusy je vhodné pít pouze pro zpestření a rozhodně je ředit vodou v poměru alespoň 1:1, lépe ještě více.

Nemalou energetickou hodnotu pocházející z obsahu cukru mají ochucené minerálky, pramenité vody, limonády. 1,5 litrová láhev ochucené vody může být energeticky srovnatelná s kvalitní snídaní, na kterou se podává velký krajíc chleba namazaný čerstvým sýrem, obložený natvrdo vařeným vejcem a rajčetem.

Přestože je energetická hodnota stejná, zastoupení živin stejné není. Ukázková snídaně obsahuje kvalitní bílkoviny, tuky a polysacharidy, slazený nápoj pouze cukr. Nápoje určené přímo pro děti lákají svým barevným vzhledem s obrázkem a často informací, že jsou obohaceny o vitaminy. Jsou dětská pitíčka opravdu tou vhodnou tekutinou pro uhašení žízně? Je až neuvěřitelné, kolik cukru v sobě ukrývají – v 300 ml láhvi až 8 kostek cukru. Kdo si jen tak dá do čaje tolik cukru?

Pijme vodu!

Rodina je bezesporu nejdůležitější prostředí důležité pro utváření vhodných stravovacích návyků dětí, včetně návyků ke správnému pitnému režimu. Dalším výchovným prostředím je škola, kde je žádoucí přístup dětí ke slazeným nápojům omezovat až znemožňovat. Ve školní jídelně je žádoucí nepodávat slazené nápoje jako výhradní zdroj pitného režimu. Na prvním místě všech nápojů je čistá voda, která by měla tvořit základ pitného režimu. Pro zpestření jsou vhodné i slabé čaje, nejlépe neslazené nebo jen mírně slazené. K doporučeným nápojům patří také neochucené mléko a mléčné nápoje (kakao, bílá káva). Pro děti jsou velmi atraktivní ředěné ovocné šťávy či ředěné 100% džusy. Jak u sirupů, tak u džusů je vždy nutné dbát na dostatečné ředění vodou.

Kolik tekutin denně?

Setkáváme se s mnohými doporučeními, která potřebu tekutin ve formě nápojů dost nadhodnocují. Čím více, tím lépe nemusí v tomto případě platit. V tabulce je uvedena doporučená potřeba přívodu vody pro děti různého věku za normálních podmínek (teplota prostředí, zdravotní stav, bez náročné pohybové aktivity). Do celkového příjmu vody se nezapočítávají pouze tekutiny vypité ve formě nápojů, ale také tekutiny obsažené v některých potravinách bohatých na vodu jako je ovoce, zelenina, mléko, jogurty, zakysané mléčné výrobky, polévky apod. Část vody se ještě tvoří v těle samotném při tvorbě energie z přijatých živin (říká se jí metabolická voda).

Příjem tekutin, stejně jako stravy, by měl být rozložen do celého dne. Za předpokladu, že děti začnou nový den hrnkem čaje ke snídani, během školního vyučování vypijí přibližně 500 ml nejlépe neslazených tekutin, odpoledne přijmou také toto množství, součástí oběda bude talíř polévky, během dne sní několik porcí ovoce a zeleniny a alespoň jeden tekutý mléčný výrobek, pak jejich příjem tekutin bude jistě dostačující.

O tom, zda má tělo vody dostatek a nehrozí dehydratace, se lze jednoduše přesvědčit pouhým pohledem na barvu moče. Bezbarvá až lehce žlutá poukazuje na dostatečnou hydrataci, zatímco tmavá moč varuje a jakoby říká: „Napij se!“

Doporučený přívod vody

  4–6 let 7–9 let 10–12 let 13–14 let 15–18 let
Ve formě nápojů 940 ml 970 ml 1170 ml 1330 ml 1530 ml
Ve formě potravin 480 ml 600 ml 710 ml 810 ml 920 ml
Metabolická voda 180 ml 230 ml 270 ml 310 ml 350 ml
Celkový dostupný přívod vody 1600 ml 1800 ml 2150 ml 2450 ml 2800 ml
Přívod vody *(ml/kg/den) 75 60 50 40 40


* Přívod vody vztažený na kg tělesné hmotnosti a den pochází pouze z nápojů a potravin.
V případě, že má dítě nadváhu nebo obezitu, je třeba výpočet vztáhnout k ideální hmotnosti.

Zdroj: DACH 2011

Mgr. Jana Spáčilová – Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi