Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Obědy zaměstnanců – jak jídelna za rok přišla o 200 tisíc

15.1.2019 1187 2 Pavel Ludvík
Ve školní jídelně se kromě žáků stravuje také 50 zaměstnanců školy. Mzdovou režii na jeden jejich oběd, která tam činí 20 Kč, ale jídelně nikdo nehradí. Za rok tak jídelna přijde asi o 200 tisíc Kč. Je tomu ale skutečně tak?

V České republice pracuje několik milionů zaměstnanců soukromých firem, organizací, nemocnic, škol apod. Obecný způsob financování jejich závodního stravování je v podstatě jednotný a pro stravování zaměstnanců škol, o kterém tento článek pojednává, neplatí žádná zvláštní právní úprava. Podle Zákoníku práce musí každý zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům přestávku na oběd, ale nemusí jim zajišťovat závodní stravování. Může (nikoli musí) jim na toto stravování přispět, a to do výše 55 % celkové částky. To se týká i školství, tam může být strava dotována ještě další částkou z FKSP.

Řada zaměstnavatelů závodní stravování svým pracovníkům zajišťuje a podílí se i na úhradě vzniklých nákladů. Jiní takové stravování nezajišťují nebo zaměstnancům na oběd nepřispívají. Provozovatelé zařízení, která závodní stravování poskytují, ale považují za samozřejmé, že jim budou uhrazeny všechny náklady s tím spojené.

V oblasti úhrady nákladů závodního stravování pracovníků škol však panuje velmi zvláštní situace. Většina škol tyto náklady jídelnám nehradí, nebo je hradí jen částečně, nebo je místo nich hradí někdo jiný – často ovšem neprůhledným způsobem, který sám o sobě zavdává příčinu k pochybnostem. Protože jídelny, které jsou součástí školy, často nejsou samostatným střediskem, nevidí v účetnictví jasně své výnosy a náklady a nemohou se tak přesvědčit, jak tomu s úhradou mzdových nákladů skutečně je.

Kdo má financovat mzdové náklady na závodní stravování

Vyhláška MF ČR č. 84/2005 Sb.o nákladech na závodní stravování, která platí pro stravování zaměstnanců příspěvkových organizací zřízených obcí či krajem ve vlastním zařízení, uvádí: „Náklady na provoz hradí organizace v plné výši, a to z nákladů na svou hlavní činnost.“ Pod pojmem „náklady na provoz“ se chápou věcné, osobní a další režijní náklady.

Podle Školského zákona č. 561/2004 Sb., není stravování zaměstnanců škol a školských zařízení školskou činností, proto ho nemůže financovat MŠMT a krajské úřady nemohou zahrnovat prostředky na mzdy kuchařek do tzv. krajských normativů.

Většina odborníků se shoduje v tom, že prostředky na závodní stravování by škola měla získat od zřizovatele formou příspěvku na hlavní činnost. Zřizovatelé se ovšem brání: Zaměstnáváme snad pracovníky škol? A snaží se vše svalit na MŠMT. To ovšem podle zákona nemůže. A i kdyby mohlo, začala by další diskuse: proč by stát měl zaměstnancům škol na obědy přispívat, zatímco pracovníkům jiných organizací ne.

Ideální stav je jen málokde

Samostatné školní jídelny uzavírají se školami smlouvu o závodním stravování, v níž je stanovena částka za potraviny, mzdy a ostatní režii. Část nákladů účtují učitelům, zbytek školám a v souhrnu dostanou úhradu všech nákladů na přípravu jídel (včetně mezd). Podobný postup volí také soukromé školní jídelny. Podle vyjádření ředitelek některých samostatných školních jídelen mají tyto subjekty mnohem větší šanci, že dosáhnou na úhradu mzdových nákladů, než jídelny pod školou.

Téměř ideální stav panuje také v některých městech, kde se považuje za samozřejmé, že součástí příspěvků na provoz všech organizací zřizovaných městem (technické služby, tepelné hospodářství, kulturní instituce, školy) je i částka na mzdové náklady na závodní stravování jejich zaměstnanců, školy nevyjímaje. Pak je ovšem řada případů, kde tomu tak není.

Různé postupy, jak se hradí mzdové náklady

Většina školních jídelen tvrdí, že příspěvek zřizovatele úhradu mzdových nákladů na závodní stravování nedostává (ale to se často dá jen obtížně prokázat).

V některých městech příspěvek na účet školy chodí, ale je nižší, než by měl být, není závislý na počtu zaměstnanců a jeho výše závisí na stavu městské pokladny, na vyjednávání, na vztazích ředitele školy a finančního odboru městského úřadu apod. Ředitel školy pak z celkového provozního příspěvku hradí ty náklady, které považuje za důležitější. Zajímavé také je, že pokud se zaměstnanci školy stravují v jídelně jiného subjektu, škola finance na mzdové náklady v rozpočtu najde (musí najít). Pokud se stravují ve vlastní jídelně, finance nenajde.

Další způsob, jak se do školních jídelen dostávají peníze na mzdy za závodní stravování, funguje v některých krajích. Ty poskytují jídelnám finance na základě počtu žáků zapsaných ke školnímu stravování, který je ale vždy vyšší než počet stravovaných. Vznikne rozdíl, který lze chápat jako částečnou, ale trochu neprůhlednou dotaci mzdových nákladů. Kraje navíc mohou použít jinou metodiku pro různé typy jídelen a mohou i přihlédnout k místním podmínkám jídelny (např. vybavení, uspořádání, struktura stravování). To vše neprůhlednost ještě zvyšuje.

Někteří zřizovatelé poskytují školským organizacím určitou roční částku ze svého rozpočtu, kterou lze použít na platy zaměstnanců jídelen. Takto se chová například Jihomoravský kraj: školám, které zřizuje, údajně rozděluje asi 1,1 tisíce Kč na zaměstnance. Podobná informace přichází z Hradce Králové, kde prý magistrát přiděluje školám podobnou účelovou částku ve výši cca 20 tisíc Kč.

Jsou také jídelny, v nichž jsou regulérně získané finance za mzdové náklady za závodní stravování nahrazovány občasnými odměnami kuchařek z provozního rozpočtu školy, nebo výnosem z doplňkové činnosti.

Aby jídelna dokázala, že finance na mzdové náklady za závodní stravování jídelna dostává či nedostává, měla by být v účetnictví školy samostatným střediskem. Pokud není, je otázka, jak prokázat, že potřebné finance k ní neplynou.

Není problém někde jinde?

Odborníci poukazují i na to, že na vině nejasného stavu je i nedostatečná komunikace mezi vedoucí jídelny a ředitelem školy. Stížnosti na finance za závodní stravování učitelů jsou podle nich výrazem pnutí mezi jídelnou a školou, nebo odrazem nezdravých vztahů mezi ředitelem, vedoucí školní jídelny a učiteli. Ředitel a vedoucí jídelny by si měli vyjasnit tok financí do školní jídelny.

Změnit financování závodního stravování?

Mnoho kuchařek volá po změně financování závodního stravování. Odborníci před tím varují a upozorňují, že se to může obrátit proti samotným jídelnám.

Pokud by se důsledně dodržovala vyhláška o nákladech na závodní stravování (tzn. zaměstnanec by platil min. 45 % plné ceny jídla), znamenalo by to i pro samotný personál jídelny zdražení obědů a možná také odliv strávníků – učitelů, jimž by se v mnoha případech prudce zdražil oběd.

Nové a nové finanční požadavky resortu školství nedělají dobré jméno na Ministerstvu financí. To si všímá stálých požadavků dostat z právních předpisů maximum, mnohdy i na hranici zákona (připomeňme možnosti učitelů ohledně pracovní doby, studijního volna, prázdnin apod. – možnosti, o nichž si pracovníci komerčních firem mohou nechat zdát).

Rady jídelnám

Změny ve financování mezd za závodní stravování se nepřipravují, ani ve vyhlášce č. 84/2005, pochopitelně ani v příslušných ustanoveních školského zákona nebo zákoníku práce. Odborníci si nic neslibují ani od plánované reformy financování školství.

Vymoci si nějaké změny bude nyní dost těžké, protože zaměstnanci školních jídelen bohužel ukázali, že vařit pro učitele stihnou v rámci své pracovní doby.

Co jim tedy poradit?

– Nezaměřujte se přímo na finance za závodní stravování učitelů, spíš usilujte za to, aby vaše odměňování probíhalo podle právních předpisů, abyste získali vyšší platy.

– Seznamte ředitele s problematikou, ukažte, jak reagují zájemci o místo ve vaší jídelně na nabízené platy. Můžete ho vybídnout, aby se snažil vyjednat vyšší příspěvek zřizovatele na provoz.

– Posuzujte všechny finance, které jídelna z různých zdrojů získá, ale také svou produktivitu práce, své profesní schopnosti a možnosti na trhu práce.

– Snažte se, aby jídelna byla v účetnictví školy vedena jako samostatné nákladové středisko. Pokud není, nelze dokázat, zda peníze na úhradu mzdové režie jídelna dostala, či ne. Obdobně bude složité zjistit výši všech další výnosů a nákladů.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
NadpisAutor Datum               
závodní stravováníirena15.01.2019 07:16
obědy zaměstnancůzdenouš16.01.2019 17:34
Zobrazit diskusní příspěvky
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi