Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Jak si hravě poradit s náhradním plněním

25.3.2019 309 0 Vlastimil Bureš
Neplníte povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Tak to zbystřete svoji pozornost, neboť právě v oblasti tzv. náhradního plnění došlo v posledních několika letech k významným změnám, jež se dotýkají i školních jídelen.

Aktualizováno k 11. 3. 2019

Patří vaše jídelna mezi ty, které neplní povinný podíl OZP (osob se zdravotním postižením) a dávají přednost dodavatelům, zaměstnávajícím nadpoloviční podíl OZP? Pak napřimte svou pozornost, protože právě v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tzv. náhradního plnění došlo v posledních letech k závažným změnám. Sjednat náhradní plnění už nemusí být tak snadné a budete muset své dodavatele důkladněji prověřovat, zda patří mezi uznané zaměstnavatele OZP a splňují podmínky pro náhradní plnění, jinak vám mohou hrozit sankční odvody do státního rozpočtu.

V článku přinášíme návod, jak se s touto situací vypořádat.

Zákon o zaměstnanosti

Povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) stanoví § 81 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. – jsou zde uvedeny možnosti, jak lze povinný podíl splnit, a další podrobnosti:

Paragraf 81 – základní informace

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle §14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§78), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu,

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen "limit") a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle §84.

(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.

(5) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

(6) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Paragraf 82 – odvod do státního rozpočtu

(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle §81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce.

(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle §81 odst. 1, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu.

(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.

Paragraf 83 – oznamovací povinnost

Paragraf 83 popisuje splnění oznamovací povinnosti:

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

Výše uvedené paragrafy zákona o zaměstnanosti tedy říkají, že:

  • Každá organizace (podnikatel, firma, státní podnik či jiná instituce), která zaměstnává více než 25 osob v průměrném přepočteném počtu, je povinna zaměstnat 4 % OZP.
  • Pokud zaměstnavatel nesplní stanovený povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením (dále ZP) jejich přímým zaměstnáním buď částečně, nebo vůbec, může svoji povinnost splnit formou tzv. náhradního plnění podle § 81, odst. 2, písm. b) nebo odvodem do státního rozpočtu podle § 81, odst. 2, písm. c), přičemž všechny 3 formy plnění této povinnosti lze kombinovat a výsledný podíl je dán jejich součtem.
  • Sankční odvod do státního rozpočtu si musí organizace vypočítat sama podle § 82, odst. 1 a musí jej odvést nejpozději do 15.2. následujícího roku.
  • Způsob, jakým organizace svoji povinnost splnila, musí písemně oznámit místně příslušnému Úřadu práce do 15.2. následujícího roku.

Změny od roku 2017

Od roku 2017 došlo na základě novely zákona o zaměstnanosti k zavedení elektronické evidence náhradního plnění. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají nadpoloviční podíl osob se ZP a jsou tzv. uznaným zaměstnavatelem ze strany Úřadu práce, mohou poskytovat svým odběratelům dodávky v režimu náhradního plnění.

Nově zavedená elektronická evidence náhradního plnění (EENP) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), tak zásadním způsobem omezila neoprávněné a nekontrolované potvrzování náhradního plnění. V současné době totiž musí každý uznaný zaměstnavatel zaměstnávající nadpoloviční podíl OZP zapsat každou fakturu uskutečněnou v režimu náhradního plnění do elektronické evidence náhradního plnění na portálu MPSV a odběrateli přijde na zadaný e-mail informace o zapsaném náhradním plnění, které musí na portálu MPSV potvrdit. Teprve po tomto potvrzení odběratelem je tato dodávka v systému EENP označena jako platná a odběratel si ji může uplatnit a vykázat v oznámení místně příslušnému ÚP (v termínu do 15.2. následujícího roku).

Každý uznaný zaměstnavatel nadpolovičního podílu OZP musí se svým náhradním plněním hospodařit a smí do EENP zapsat potvrzení jen na takový objem svých plnění, který odpovídá 28násobku stanovené průměrné mzdy za každou skutečně zaměstnanou OZP na plný úvazek. Proto je vhodné, aby se odběratelé o dodávky v režimu náhradního plnění zajímali již v průběhu roku a u uznaných zaměstnavatelů si je včas zajistili a rezervovali.

V roce 2018 činila průměrná mzda pro náhradní plnění 31 225 Kč, a tak uznaní zaměstnavatelé osob se ZP mohli na 1 plně zaměstnanou OZP poskytnout náhradní plnění ve výši 874 300 Kč bez DPH. Na jednu chybějící OZP musí odběratel od uznaného zaměstnavatele OZP odebrat výrobky nebo služby ve výši 7násobku průměrné mzdy, tedy v roce 2018 v hodnotě 218575 Kč bez DPH.

Porovnání sankčního odvodu a náhradního plnění

Porovnání výše sankčního odvodu do státního rozpočtu a výše ceny odebraných výrobků a služeb v rámci náhradního plnění za nesplněný povinný podíl zaměstnanců se ZP ukazuje tato tabulka (vypočtené hodnoty se odvíjejí od průměrné mzdy 31225, která byla platná pro rok 2018): 

Počet nesplněných osob se ZP  1 2 4 8 15
Sankční odvod do státního rozpočtu v tis. Kč (zaokrouhleno) 78 156 312 625 1171
Ekvivalent odběru pro náhr. plnění v tis. Kč (zaokrouhleno) 219 437 874 1749 3279

 

MUDr. Vlastimil Bureš – ekonom firmy Veřejná informační služba Plzeň 

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi