Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Praktické zkušenosti jídelen s elektrickými kompostéry

12.6.2019 442 0 Pavel Ludvík
Jak likvidovat zbytky jídel z provozu, aniž by bylo nutné si za drahé peníze najímat specializované firmy na odvoz? Možným řešením je elektrický kompostér. Přečtěte si zkušenosti s tímto zařízením a třeba najdete řešení i pro vaši jídelnu.

Kontroly likvidace zbytků jídel ve školních jídelnách přitvrzují. Už dávno je známo, že nelze odpady předávat sousedům na zkrmení prasat, mnoho jídelen to také ví, a přesto se tento způsob stále ještě vyskytuje. V jiných jídelnách odpad odvážejí specializované firmy. Roční náklady s tím spojené však jdou do desítek tisíc korun, mnohde i více. K tomu se ještě přidávají potíže s uskladňování odpadu, s jeho chlazením apod. a tak se ředitelé škol odvozu brání a hledají jiné cesty. Řešením jsou například elektrické kompostéry.

Co je elektrický kompostér

Kompostér je zařízení, které za pomoci vhodného typu bakterií a s využitím elektrické energie přemění zbytky jídel přímo na substrát. Cyklus zpracování zbytků trvá max. 24 hodin, děje se při teplotě nad 70 stupňů a redukuje objem odpadů o cca 90 %. Vzniklý substrát je nejvhodnější použít v běžném zahradním kompostéru, eventuelně ho lze ukládat v hnědých kontejnerech na biologický odpad.

Velikost kompostéru závisí na objemu zbytků, které pojme. Malé jednotky s kapacitou 5-6 kg odpadů, určené spíše pro domácnosti, ev. pro mateřské školy, jsou velikosti přibližně 40 x 40 x 80 cm (tedy jako starší pračky vířivky) a pohodlně se vejdou do prostor školních jídelen. Jejich spotřeba bývá 60–90 KWh za měsíc. Pro větší zařízení je pochopitelně nutno hledat větší místo, kompostér na 80 kg odpadů zabere plochu třeba i 150 x 75 cm. A jejich měsíční spotřeba se pohybuje v řádu stovek kWh.

Kompostér musí být umístěn poblíž elektřiny, pro menší stačí běžná zásuvka na 220 V, větší mohou vyžadovat třífázovou zásuvku. Dále je pak nutné ho umístit poblíž odpadu, kam se vyvádí vodní pára a vzniklé plyny (obvykle stačí sifon z umyvadla). Provoz je bezhlučný a nevyžaduje obsluhu.

Mateřská škola v Pardubicích se stala průkopnicí

Průkopníkem tohoto způsobu likvidace odpadů se již před lety stala mateřská škola na ulici Závodu míru v Pardubicích. V jídelně se stravuje kolem 130 dětí a 18 dospělých, a když se před lety snažila legální likvidaci odpadů nějak vyřešit, náklady na odvoz činily 15–18 tis. Kč ročně a navíc byl ještě problém s tím, že skladované odpady měly být umístěné v chladu. Nakonec se ve školce rozhodli vyzkoušet tehdy zcela nový a revoluční výrobek: elektrický kompostér GG 02 na 6 kg odpadu, což pro biologicky rozložitelný odpad v této školce bohatě postačuje.

Zbytky jídel za celý den v této školce nasypou do kompostéru a ten je za 24 hodin přemění na sypkou směs. Zkompostuje téměř vše, i kosti kuřecí a králičí, výjimkou jsou jen velké kosti, ty se do něho vkládat nesmí. Problémem jsou ale také slupky od melounů, které se kompostují obtížně.

Podle doporučení KHS má školka zařízení umístěno v bramborárně, hned vedle umyvadla, do jehož sifonu je vyvedena hadice odvádějící vodní páru a různé pachy. Vzniklý kompost kuchařka pravidelně vybírá do kbelíku a podle instrukcí KHS i výrobce ho dávají jako bioodpad do hnědých městských kontejnerů.

Obvyklá cena tohoto kompostéru byla v době jeho nákupu 50 tisíc Kč včetně DPH, školka si ale vyjednala cenu 39 tisíc, což mělo pozitivní dopad i v tom, že tuto částku nebylo nutné dávat do investic.

Mikroorganismy zařídí vše

Při prvním spuštění kompostéru se do něho musí vložit „startovací balíček“ s hmotou obsahující přírodní bakterie, které se podílejí na rozkládání biomasy. Ve vhodném prostředí (teplo, vlhko, přítomnost živin ze zbytků) se tyto mikroorganismy množí a proto není třeba je průběžně do kompostéru dodávat.

Vedoucí zdejší jídelny paní Ševčíková k tomu uvádí, že se substrát z kompostéru nesmí vybrat všechen, protože ponechaný zbytek slouží jako základ pro zpracování další dávky odpadu. Bakterie dokonce přežijí i dobu prázdnin, kdy se zařízení nepoužívá, jen je nutno dolít trochu vody a spuštěním kompostéru, zvýšením teploty a dodáním odpadů se bakterie znovu aktivují.

Další zkušenosti z Pardubic

Dobrými zkušenostmi školky na ul. Závodu míru se inspiroval pardubický magistrát a v roce 2018 ve spolupráci s Technickými službami pořídil podobné kompostéry do 11 dalších malých školních jídelen.

Patří mezi ně například MŠ Kytička na Gebauerově ulici. Jídlo připravují pro 56 dětí a 23 dospělých, ale kapacita kompostéru zde na rozdíl od školky na ul. Závodu míru někdy nestačí. Zařízení je umístěno v bramborárně a jeho vývod je připojen k sifonu umyvadla. Vzniklý substrát míchají s běžným kompostem na zahradě, sypou ke keřům ve školní zahradě nebo ukládají do hnědých popelnic.

Zdejší kuchařka upozorňuje, že kromě velkých kostí, které výrobce ke kompostování nedoporučuje, se obtížně kompostují i například slupky od okurek, které je proto vhodné překrojit na poloviny. Potvrzuje zkušenost, že bakterie se v kompostéru stále množí, že není nutné je doplňovat, i když ve školce pro jistotu mají i záložní startovací balíček.

Spokojenost s kompostérem panuje rovněž v jídelně pardubické Základní školy Waldorfské. Vedoucí Olga Chlápková uvádí, že zařízení odpady zpracovává přesně tak, jak inzeruje výrobce. Doporučuje si hlídat maximální množství zbytků, které se do něho vkládá (jak vyznačuje ryska v zařízení) a oceňuje, že zpracování zbytků není cítit. Množství vzniklého substrátu upřesňuje takto: „Připravujeme cca 210 obědů na přímý výdej a na odvoz 20–30 do jiné školy. Výsledkem kompostování zbytků stravy z naší jídelny jsou cca 1 x za 2 týdny necelé 2 pětikilogramové kbelíčky kvalitního substrátu, který je možné po odležení používat k přihnojování rostlin nebo jím podpořit procesy v klasickém venkovním kompostéru.“

Chybí solidní ekonomické zhodnocení

Jídelny pardubických škol tedy s kompostéry spokojené jsou. Co však zatím chybí, je celkové vyhodnocení ekonomiky provozu. Současné náklady na odvoz odpadu jsou v mateřských školách v řádu mnoha stovek Kč měsíčně. Náklady na zvýšenou spotřebu elektřiny ovšem nebudou zanedbatelné, k nim je třeba připočítat pořizovací náklady nebo odpisy. Před pořízením kompostéru by si proto měl každý zájemce provést vlastní kalkulaci vycházející z konkrétní situace v jeho provozu, aby získal dostatečnou představu o plánovaných úsporách.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi