Přeskočit na obsah

Jak mluvit se svým ředitelem efektivně

Jaký vztah máte se svým nadřízeným? Umíte s ním efektivně komunikovat? Ze zkušeností víme, že jednání s nadřízeným bývají někdy velmi složitá. Přečtěte si dnešní článek, který vám poradí, jak postupovat, aby vaše komunikace byla co nejúčinnější.

Autor: Jiří Vlček

Přes všechny stížnosti na vztah ředitelů k vedoucím jídelen najdeme pořád dost ředitelů, se kterými se jedná dobře. A vedoucí jídelen na tom mají velkou zásluhu, protože umějí se svými nadřízenými efektivně jednat. Ale není to tak vždy, jednat je někdy velmi složité.

  • Paní vedoucí, do školní jídelny přijde zítra ráno kontrola z kraje. Moc se omlouvám, mám toho moc, ale úplně jsem zapomněl vás požádat o tento seznam dokladů. Já vím, že už je téměř konec vaší pracovní doby, ale ráno v 8 hodin to budou pracovnice kontroly potřebovat. Tak to prosím připravte. Je to hlavně ve vašem zájmu.

Anebo:

  • Dnes od půl jedné do pěti nepoteče v celé škole voda. Já vím, že teď je půl desáté a máte rozvařená jídla, ale já na to včera zapomněl, tak si s tím prosím nějak poraďte. Jídlo dovařit a pak vydat musíte. Co se špinavým nádobím? No to víte vy. A že vám nepůjdou myčky? Ani konvektomat? Promiňte, volá mi starosta, vy už si s tím nějak poradíte. Jste moc hodná.

Jak postupovat, aby naše komunikace byla efektivní

Abychom mohli s ředitelem školy efektivně komunikovat, položme si zejména otázku, co by mělo být cílem naší komunikace. Zvolit proto můžeme následující postup:

1) Stanovte si cíl vašeho rozhovoru, tj. určete, o co vám jde. Můžete si to jakkoliv formulovat, sepsat či jinak ujasnit. Podstatné je pojmenovat cíl a zaměřit na něj svou pozornost. Možná přitom zjistíte, že je vašim cílem cítit se v rozhovoru prostě lépe, nebo alespoň komfortně, vnímat od nadřízeného respekt, uznání, ocenění. Možná si uvědomíte, že jste ochotní nadřízenému vyhovět téměř v jakémkoli pracovním požadavku, je-li to součástí vaší práce a pokud to alespoň trochu dovedete a umíte. Nebo vám jde nakonec nejvíce o to, formulovat své stanovisko tak, aby k uším nadřízeného dolehlo a mělo na šéfa nějaký vliv. Anebo jde ještě o něco jiného. To je všechno v pořádku, každopádně – pojmenujte si to pro sebe!

Příklady pojmenování:

  • Rozbil se konvektomat. Oprava je sice drahá, ale jídelna bez něj jednoduše nemůže fungovat. Co tedy potřebuji, je oprava přístroje nejpozději do 2 dnů!
  • Pracovnice nepřišla do práce, kuchařka přišla pod vlivem alkoholu, pomocná síla znehodnotila padesát kilo masa a hlavní kuchařka chce odejít za lepším platem do sousední jídelny. Nedokážu si s tím poradit, má autorita již nefunguje. Potřebuji důsledně varovat kuchařku a pomocnou sílu, aby ředitel dotyčným sdělil, že to ví, nebo jen jeho projev podpory či jiné formy zastání.
  • Hluk, který způsobují děti během výdeje, nikdo neřeší. Potřebuji, aby na toto dohlíželi pedagogové a děti vždy zklidnili.

Věřte, že každý člověk má právo vyjádřit svůj názor – vy i váš nadřízený. Každý má ale také právo se svůj názor snažit prosadit a také má právo se mýlit! Někdy stačí jen jedna vaše zkušenost s negativním či ne příliš úspěšným rozhodnutím vašeho nadřízeného. Co když se jeho minulá rozhodnutí zcela minula účinkem? Jak mu tedy sdělit, že se mýlí, anebo že vám vadí, co po vás požaduje, protože vám to nedává smysl? Proto:

2) Získejte sebevědomí, zkoumejte svou motivaci. K prosazení vašeho požadavku budete potřebovat kuráž. S nadřízeným přece jen nemluvíte každý den. Možná jste nervózní, nebo nevíte, jak na to. A ani možná nevíte, jestli se vám taková diskuse vyplatí. Promýšlením následujících otázek posílíte vaši sebedůvěru v dobrý konec a získáte vyšší sebevědomí pro další rozhovor: Proč chcete mluvit s vaším nadřízeným právě teď? Co vám může úspěšný rozhovor přinést a jak vám může zkvalitnit váš pracovní nebo soukromý život? Co nejlepšího by se mohlo stát, abyste byli nadmíru spokojeni? Bude mít úspěšný rozhovor vliv i na další osoby? Co jim přinese? Může z vašeho záměru profitovat nakonec i váš nadřízený? Proč se asi šéf rozhodl tak, jak vám uvádí?

  • Chci, aby se mnou jednal nadřízený alespoň důstojně a s respektem. Zasloužím si to a také mám právo se vyjádřit!

3) Promyslete, jak dosáhnout svých cílů. Důležité je třeba už jen načasování vašeho rozhovoru (na poradě má ředitel přece jen psychologickou převahu, neboť se očekává, že poradu vede, řídí a rozhoduje na ní; anebo na poradě mu naopak můžete říct věci před svědky, což je někdy také užitečné). Zvažte denní dobu (ráno, dopoledne, po obědě či jindy); vhodné jistě není, když váš nadřízený nemá čas, je pod tlakem či plní více úkolů najednou. Pomohl by třeba čas po jídle, které má váš ředitel v oblibě? Nebo počkat na nějaký dílčí úspěch vaší jídelny, ocenění rodiči, atp.? Určitě nebude vhodné např. páteční odpoledne, kdy už se spíše každý vidí doma! Další roli může hrát prostředí, zdravotní stav, psychická kondice, zátěžové období, náročnost tématu, nebo zda jste na rozhovor sám/a či s kolegou/kolegyní. Promyslete, jakou konstelaci můžete předem připravit a co budete pravděpodobně muset riskovat.

  • Např.: Vyřeším to po zítřejší ranní poradě.

4) Pomoc, podpora. Již jsem naznačil, že pokud váš názor bude zastávat více dalších osob najednou, dostáváte se do jiné pozice, než když jste s daným názorem sám/sama. Nejde zde o spiklenectví, vnitřní „odboj“ ani o malé „revoluce“ ve vaší škole či jídelně, ale o vyjádření vašeho názoru nadřízenému, resp. dosažení vámi sdíleného cíle. Je však tento cíl mezi vámi dostatečně sdílený? Jste si všichni jistí, že vám všem jde o stejnou věc? K vyjasňování vzájemných očekávání, postojů a cílů lze možná pozvat i vašeho nadřízeného.

A ještě něco, pomoc nemusí být vždy jen ve vašem týmu. Položte si tedy otázky, zda máte možnosti využít někoho zvenčí. Existuje nějaká externí podpora, někdo nebo něco, co (kdo) by vám pomohlo lépe se v jednání s nadřízeným prosadit? Opravdu nikdo takový nikdy v minulosti takto nezafungoval? Můžete se k dosažení vašeho cíle spojit s některou učitelkou? A co třeba člen či předseda spolku rodičů nebo naopak některý oblíbený kolega pana ředitele? Jaké jsou tedy aktuální zdroje Vaší podpory?

  • Kolegyně mi pomůže, také řeší podobný problém.

5) A jsme ve finále. Zdá se, že máme přípravu na rozhovor za sebou. Promysleli jsme všechna možná úskalí, zvážili motivaci, ujasnili cíle, aktivovali zdroje podpory. Zbývá tedy jediné – učiňte první krok, jděte do akce! Nastal čas. Vyzkoušejte vše, co jste si uvědomili a co je k dispozici. Myslete na svůj cíl a jděte do rizika. Jde přece o vaše potřeby, které takto cítíte a prožíváte.

  • Pane řediteli, můžeme s Vámi chvilku mluvit? Chvilku mohu, ale…obě? 
    Ano, víte, shodly jsme se s kolegyní, že když nám na konci pracovní doby oznámíte, že nazítří ráno je potřeba nachystat materiály pro kontrolu, je to téměř nestíhatelné, i když je to pro nás důležité. 
    No tak se stalo, no… také mám dost práce. 
    Potřebujeme, abyste nám zásadní věci říkal s větším odstupem. Doma na to prostě po večerech nemáme čas a o kontrole jste jistě věděl už dříve. 
    No dobře, omlouvám se. 
    Děkujeme, víme, že toho máte mnoho, a velmi oceníme, když nám příště dáte více času na přípravu. Záleží nám na tom, aby bylo vše v pořádku.

Pár rad závěrem aneb čeho se vyvarovat

  • buďte zdvořilí a trpěliví 
  • sledujte svůj zájem
  • buďte si vědomi, že ředitel má na starosti více záležitostí než jen školní jídelnu
  • obhajujte svou důstojnost
  • popisujte fakta, ne domněnky či smyšlenky
  • mluvte o sobě, negeneralizujte
  • spojte více požadavků do jednoho
  • buďte upřímní, udržujte oční kontakt
  • mějte odvahu věřit svým cílům
  • chovejte se k řediteli tak, jak chcete, aby se choval on k vám
  • mějte se rádi a něco pro sebe dělejte

Na závěr myšlenka neznámého autora: Lépe je pokusit se a neuspět, než úspěšně nedělat nic.

Mgr. Jiří Vlček, DiS. – kouč a terapeut

Autor: Jiří Vlček

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se