Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Zvýšení platů v roce 2020 prakticky

27.1.2020 1847 8 Alena Strosserová
Na co si dát pozor při zvyšování platů v roce 2020? Dostanou zaměstnanci lednovou výplatu včas a ve slibované výši? Dotknou se změny ve financování regionálního školství i zaměstnanců školních jídelen? Odpovědi na všechny tyto otázky naleznete v dnešním článku.

Od 1. 1. 2020 dochází ke změně financování regionálního školství. Financování škol přejde, zjednodušeně řečeno, z přidělování finančních prostředků dle výkonu, tj. počtu žáků, na financování podle odučených hodin. Z toho vyplývá, že se tato změna nebude týkat školních jídelen (i ostatních nepedagogických pracovníků), tam zůstanou finance vázané na počet dětí a žáků, o které se starají. Přesto se v některých bodech reforma dotkne i jídelen, protože jsou součástí školy, a změna financování může ovlivnit i činnost nepedagogických pracovníků. Rok 2020 ukáže, jak se změna financování dotkne všech součástí škol.

Zvýšení platů v novém roce

Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. mění platy ve školních jídelnách k 1. 1. 2020. Toto zvýšení platů nemá žádnou souvislost se změnou financování regionálního školství, nastalo by, i kdyby tyto změny nebyly, protože jde o navýšení platů všech státních zaměstnanců. V tomto roce dochází k poměrně vysokému meziročnímu navýšení platů ve školních jídelnách, protože v nařízení vlády došlo ke slučování tabulek a nepedagogičtí pracovníci se přesunuli do tabulky ostatních státních pracovníků.

Platový tarif, tedy zařazení do platové třídy a platového stupně, se tím pro školní jídelny nemění. Zařazování pracovníků se řídí nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a tento zákon se v současné době neměnil.

Pracovníci školních jídelen se tedy přesunou se stejným platovým tarifem do nové platové tabulky a změní se jim pouze výše platu.

Platové výměry

Se zvýšením platů automaticky souvisí i vydání nového platového výměru na částky uvedené v nařízení vlády, tabulce č. 1, podle platové třídy a platového stupně, ve kterém je pracovník školní jídelny zařazen.

Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., § 136 je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce písemný platový výměr. Rovněž v případě, kdy dojde k jakékoliv změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit (tedy vydat mu aktualizovaný platový výměr), a to včetně odůvodnění této změny, vždy nejpozději v den účinnosti takové změny. Jednotlivé pravidelně poskytované složky platu tedy nelze přiznávat nebo odnímat zaměstnanci zpětně.

Správně by tedy všichni zaměstnanci škol a školských zařízení měli mít 1. 1. 2020 vydány a podepsány nové platové výměry. Pokud to zaměstnavatel nestihl před koncem roku, musí tak učinit neprodleně.

Budou finance na zvýšení platů?

Vzhledem k tomu, že se změna regionálního financování školství v praxi školních jídelen nedotkne, neměla by nastat situace, že by pracovníci školní jídelny nedostali lednovou výplatu včas a v odpovídající výši. To se opravdu stát nemůže, protože zvýšení platů je dáno nařízením vlády, tedy právním předpisem, a ten musí ředitel školy dodržet. Stejně tak musí právní předpisy dodržovat i nadřízené orgány a ty musí pokrýt platy v rozmezí zákona a včas.

Odměna

Teoreticky by mohla nastat situace, že ředitel školy bude chtít změnit výši nenárokové složky platu, tj. osobní ohodnocení nebo odměnu. Obyčejně tak činí ředitelé právě z obavy, že nebudou mít dostatek financí. Ale snižování přiděleného osobního příplatku není jednoduché.

Na odměnu mají pracovníci podle § 134 zákoníku práce nárok pouze za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Z toho vyplývá, že její přidělení a výše je zcela v kompetenci ředitele školy a nemá žádnou souvislost se zvýšením platu k 1. 1. 2020.

Osobní příplatek

Podle § 131 zákoníku práce odstavce (1) může zaměstnavatel zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Často se v praxi můžeme setkat s názory, že osobní příplatek lze snižovat (odebírat) i z jiných důvodů, než jen z důvodu, že zaměstnanec již nesplňuje (nebo že hůře splňuje) kritéria, za něž mu byl osobní příplatek původně přiznán. Zejména zaměstnavatelé žijí v přesvědčení, že snižovat (odebírat) osobní příplatky zaměstnancům lze i z důvodu nedostatku finančních prostředků, tedy bez ohledu na skutečnost, jakých pracovních výsledků zaměstnanci dosahují, jak dobře, kvalitně či v jakém rozsahu plní přidělené pracovní úkoly.

Výklad podporující možnost snižovat (odebírat) osobní příplatky pro nedostatek finančních prostředků však nemá oporu v zákoně. Jestliže zaměstnavatel podle § 131 zákoníku práce jednou přiznal zaměstnanci osobní příplatek (například za to, že plní větší rozsah konkrétních pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci), pak zaměstnavatel nemůže takto přiznaný osobní příplatek snížit např. na polovinu „jen proto“, že na vyplácení osobního příplatku v původní výši nemá dostatek finančních prostředků.

Možnost přehodnocení výše osobních příplatků

Za řádné odměňování zaměstnanců odpovídá zaměstnavatel; tomu též přísluší právo a povinnost řídit a kontrolovat práci zaměstnanců a za účelem řádného odměňování hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky (viz § 302 písm. a) zákoníku práce).

Zaměstnavatel má tak zprostředkovaně právo i povinnost pracovní výkonnost a výsledky práce zaměstnanců čas od času (průběžně) vyhodnocovat, aby např. léta neposkytoval zaměstnancům osobní příplatky v nezasloužené výši.

Zaměstnavateli přísluší právo kdykoli přehodnotit výši poskytovaných osobních příplatků i relace mezi jednotlivými zaměstnanci, to vše ve vazbě na dodržení základní zásady spravedlivého odměňování za práci [§ 1a písm. c) zákoníku práce]. Problematika průběžného vyhodnocování pracovní výkonnosti a výsledků práce může být podrobněji upravena v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele, a to jak co do termínů vyhodnocování, tak co do obsahu hodnocených kritérií. Pokud smlouva nebo vnitřní předpis neobsahují žádnou úpravu, může zaměstnavatel uskutečnit přehodnocení výše osobních příplatků v zásadě kdykoli, tedy například i v průběhu kalendářního měsíce, vícekrát za sebou apod.

Rozhodují pouze a jen výsledky práce. Ani porušování pracovních kázně není samo o sobě důvodem ke snížení (odebrání) osobního příplatku. Není podstatné, jak moc zaměstnanec „zlobí“ nebo jak je u vedení oblíbený, ale jakou má pracovní výkonnost a výsledky práce. Pokud tedy zaměstnanec plní své pracovní povinnosti a nezhorší se jeho pracovní výkonost a výsledky, nelze zaměstnanci legálně zasáhnout do přiznaného osobního příplatku.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nedostatek finančních prostředků nemůže být důvodem ke snižování osobních příplatků.

Financování škol

Reforma se soustřeďuje na oblast financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí. Principy financování soukromých a církevních škol zůstávají stejné jako dosud.
O co se v reformě jedná:

  • Narovnání systému rozdělování peněz.
  • Školy dostanou prokazatelně více peněz na zkvalitnění vzdělávání.
  • Ředitelé získají jasná pravidla pro financování, systém bude předvídatelný.
  • Zjednodušení ekonomické administrativy.
  • Pravomoci ředitelů škol nejsou změnou nijak omezeny.

Financování ostatních školských zařízení

To bude probíhat prostřednictvím republikových a krajských normativů, tzn. v současném režimu.
Nově je definována rezerva, která bude rozepisována na krajské úřady již z úrovně ministerstva nad rámec normativního rozpisu rozpočtu. Krajské úřady budou přidělenou rezervu využívat přednostně k řešení finančních dopadů reformy nebo případného nárůstu výkonů v novém školním roce, ale i k zohlednění objektivních (normativně nepostižitelných) specifik jednotlivých škol/školských zařízení, a to zejména v oblasti personálního zabezpečení specifických podmínek jejich provozu (například u malých zařízení, kde se musí zajistit celodenní provoz).

K financování školských zařízení (s výjimkou pedagogické práce ve školních družinách) krajský úřad stanoví podle vyhlášky č. 310/2018 Sb. krajské normativy na jednotku výkonu. Například pro:

  • dítě/žáka ve školní družině – pouze nepedagogové a ONIV
  • stravovaného ve školní jídelně
  • žáka ve školním klubu
  • ubytovaného v domově mládeže

Mgr. Alena Strosserová – metodička školních jídelen

Tisk E-mail Sdílet Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
NadpisAutor Datum               
platyZdenouš27.01.2020 12:36
A jak prakticky závodní stravováníPraha27.01.2020 17:02
zvyšování platůzdenouš27.01.2020 18:59
Jitka3328.01.2020 06:45
Emma30.01.2020 09:04
Zalka31.01.2020 06:13
Závodní stravovaniHanule31.01.2020 06:23
Hanule31.01.2020 06:25
Zobrazit diskusní příspěvky
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz  |  Facebook
Zobrazit plnou verzi