Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Jak motivovat zaměstnance k práci

8.6.2020 534 0 Jiří Vlček
Víte, jak motivovat své zaměstnance k práci a vyšším výkonům? Jak to udělat, aby každý dělal to, co má? Aby plnil své úkoly svědomitě a včas? Vše podstatné se dozvíte v našem článku. Ten vám ukáže několik významných zásad, které mají na motivaci zaměstnanců zásadní, avšak často podceňovaný vliv.

Jak to udělat, aby každý dělal, co má? Aby plnil své úkoly svědomitě, bez výhrad a včas? Jak mám přimět své kolegyně, kolegy či své podřízené k práci? Jak je motivovat, aby podávali přinejmenším stále stejný, ne-li vyšší výkon? To jsou otázky přesahující stěny školních jídelen i škol samotných.

Základní principy ovlivňující motivaci k práci

Někdo si může povzdechnout, že se ve škole rozlišují zaměstnanci do dvou kategorií, totiž na pedagogické pracovníky a na nepedagogické pracovníky, kam spadají i zaměstnanci školních jídelen. Doslova jsem slyšel názor „dvě tabulky a dva druhy zacházení“. Na druhou stranu jsem zase slyšel jiný pohled, a sice že rozlišování je v pořádku, a že vedení školy si cení práce školní jídelny a dokáže jí v rámci možností i ocenit. A k tomu bylo dodáno „protože víme, že ne všude tomu tak je, tak si toho vážíme“.

Nechci nyní věnovat čas důvodům a příkladům, zda je rozlišování dobré či není, a jak se v praxi projevuje. Spíše chci obrátit pozornost ke druhému názoru, který ukazuje na několik významných principů majících na motivaci zaměstnanců často podceňovaný vliv. Těmi principy je vzájemná důvěra mezi pracovníky a mezi podřízenými a nadřízenými, ale také respekt a kolegiální úcta.

Atmosféra vzájemné důvěry na pracovišti, místo, kde se projevuje úcta, respekt, a kde je poznat, že si nadřízený cení práce podřízeného, a stejně tak i mezi kolegy, to je jistě sen mnohých z nás. Jak jsem již uvedl, takovou zkušenost lze mít i ze školy! Tedy, není to nemožná ani nereálná představa. Oba názory mne zaujaly natolik, že bych se rád principům věnoval detailněji. Vezmeme-li však důvěru, respekt a úctu jako základní principy našeho (i pracovního) života, významně tím přispějeme ke kultuře školy a jejímu renomé. Respekt, úcta a důvěra jsou tak dle mého soudu základními principy motivace lidí. Je totiž prokázáno, že peníze lidi příliš nemotivují, ačkoliv za nimi občas někdo odejde na jiné pracoviště.

Zůstaňme tedy u zmíněných principů – respekt, důvěra a úcta – a podívejme se na to, jak je více začlenit do kontextu školní jídelny tak, aby posloužily k vyšší motivaci a lepším výkonům:

Respekt a co k němu přispívá

Respekt si obvykle budujeme dlouho. Souvisí s hranicemi naší osobnosti. Jde o to, co si necháme líbit, a co už méně. Souvisí také s našimi dovednostmi, znalosti a zkušenostmi, které máme. Čím více jsme zkušení, tím obvykle zažíváme větší respekt od druhých. Čím více krizových situací jsme zvládli, čím více nepříjemných chvil či mimořádností jsme zažili, tím více nás mohou druzí respektovat. O respekt se však dá také poměrně rychle přijít, třeba v pracovním týmu jídelny, např. když někoho zvýhodňujeme před druhými.

K respektu přispívají:

  1. udržování znalostí a dovedností, vzdělávání se,
  2. péče o druhé, znalost jejich potřeb a konkrétních (životních, pracovních) situací,
  3. spravedlivý přístup ke všem,
  4. konzistence, kontinuita, stálost, jistá míra předvídatelnosti.

Důvěra aneb věřte nejen druhým, ale i sobě

Věřit v hodnoty školy (jsou-li stanoveny), dobré stravovací návyky, kvalitu stravování, ale též ve schopnosti svých podřízených či spolupracovníků či ještě lépe sám v sebe (sobě) je dobrým začátkem. Důvěra v druhé lidi a v hodnoty, které nás přesahují, dává často vyšší smysl, ačkoliv nám někdy taková víra může přinášet spíše komplikace, než reálný užitek.

V této souvislosti bych zde rád připomněl McGregorovu teorii X a Y, kdy tento psycholog de facto rozlišil lidi v práci do dvou kategorií – teorie X vyjadřuje ty osoby, které musíme do práce nutit (v případě dobré práce pak je třeba finančně jej odměnit). Takoví lidé potřebují neustálý dohled a kontrolu. Proti tomu teorie Y popisuje osoby, pro něž je práce přirozenou součástí života, podobně jako třeba odpočinek nebo hra. Takoví lidé mají přirozený smysl pro odpovědnost a není třeba je k ničemu nutit, protože chtějí pracovat, práce je baví a mají z ní potěšení. Tito lidé jsou pak v práci tvořiví.

McGregor tím nastínil 2 možné modely, jak k lidem přistupovat. Oba modely fungují i prakticky, ačkoliv výsledek naší snahy lidi motivovat je vždy nejvíce otázkou individuálního přístupu k dané kolegyni či kolegovi. Princip důvěry však více náleží k prvkům teorie Y. Koneckonců, důvěra může z člověka původně spíše laxního a línějšího udělat člověka velmi proaktivního. Mluvíme-li někdy o (syndromu) vyhoření, důvěra naopak lidi v tomto smyslu „zapaluje“.
Důvěra také znamená věřit nejen druhým a ve druhé, ale i sobě. Teprve kdo věří sobě, nebo chcete-li v sebe, dokáže mnohé věci změnit. Američani mají dlouhodobě v oblibě heslo „yes, we can“; Tomáš Baťa říkal podobně „Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš.“ Věříme-li tedy ve schopnosti druhých a dáme-li jim to najevo, jejich motivace se podstatně zvýší.

K důvěře přispívá:

  1. sebevědomí a sebedůvěra, upřímnost (k sobě i ke druhým),
  2. schopnost přijímat kritiku a ukázat se zranitelní (nedokonalým, chybujícím),
  3. naslouchání a projevování zájmu o druhé,
  4. udržovat emoce pod kontrolou,
  5. dodržování slibů a termínů.

Úcta a pár tipů, jak ji projevit

Projevovat úctu druhým velmi souvisí s důvěrou i respektem. Těm, kteří mají naši důvěru i respekt, velmi dobře vyjádříme i úctu. O úctě se však příliš nemluví, ani v manažerské literatuře. Nejde však o nic složitého. Původní slovo „ctíti“ (vzdávat čest) znamená mít vztah s druhým člověkem, který se projevuje dobrovolným sebeomezením v jednání vůči němu (nejen že např. pustím kolegyni do dveří nebo že zvednu, co jí spadlo, ale také že se omluvím, pokud jsem ji něčím urazil, připojím se ke gratulaci k životnímu jubileu, atp.).

Projevit úctu znamená jednat ohleduplně, zdvořile, se zaměřením na (kvality) druhého. Opakem úcty je pohrdání, ponižování, drzost či bezohlednost. Jednat s druhými uctivě může být pro někoho těžko uvěřitelné, protože úcta má v sobě jistý druh půvabu a krásy. Věřte ale, že i uctivost přispívá k motivaci pracovníků.

Zde je pár tipů, jak na to:

  1. děkujte, i v případě, že nemáte žádný zvláštní důvod (nic není samozřejmé),
  2. chvalte úspěchy druhých, oceňujte i snahu a marné pokusy,
  3. komunikujte, nemůžete-li říct nic hezkého, neříkejte nic,
  4. chovejte se upřímně, nepřetvařujte se,
  5. nabízejte pomoc, projevujte zájem,
  6. poslouchejte, naslouchejte, učte se od druhých,
  7. naučte se uctivě nesouhlasit, hádejte se s respektem.

Nyní jsme si blíže vysvětlili 3 základní principy budování motivace – respekt, důvěra a projevování úcty. Chcete-li podpořit motivaci Vašich podřízených či kolegyň a kolegů ve školní jídelně, zkuste třeba v některém z nejbližších rozhovorů, které Vás čekají tento týden, uplatit alespoň jedno doporučení z každého principu.

Doporučuji Vám vybrat si dopředu, které doporučení chcete použít a pak to prostě udělat. Našim společným tajemstvím pak bude, že daný rozhovor provedete tak, aby o těch doporučeních daná osoba nevěděla. Pozorujte, co se bude dít. Všímejte si změn. I drobných. U sebe, i u druhých. Nejlépe zkuste vybraná doporučení použít vícekrát. Po týdnu až dvou mi pak můžete pod článek napsat, co jste vyzkoušeli, čeho jste si všimli a jaký to mělo efekt. Na Vaše příspěvky se budu těšit a třeba mne inspirují pro další článek.

Přeji Vám hodně odvahy dělat věci jinak a nově, protože co dlouhodobě nefunguje, to nemá smysl opakovat.

Mgr. Jiří Vlček, DiS. – kouč a terapeut

Tisk E-mail Sdílet Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz  |  Facebook
Zobrazit plnou verzi