Informace o cookies na této stránce
Jídelny.cz a partneři potřebují Váš souhlas s využitím cookies ke shromažďování a analýze informací o návštěvnosti tohoto webu a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu a reklam.
Svůj souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „OK“.
Nastavení OK
Souhlas můžete odmítnout zde.
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Diskuse o výživě s rodiči aneb nejčastější argumenty proti konzumaci mléka

19.4.2022 1101 0 Jana Broulíková
Ve své praxi můžete narazit na rodiče, kteří nechtějí, aby jejich děti konzumovaly mléko, přestože nemají zdravotní potvrzení pro dietu. Přečtěte si, jakými argumenty se nejčastěji ohánějí a jak na ně reagovat.

Mýty ve výživě jsou věčným a oblíbeným tématem nejen na internetu, kde si v dnešní době může kdokoliv napsat cokoliv, ale jistě se s nimi setkáváte i ve školní jídelně. Lidé těmto neověřeným a „zaručeně pravdivým“ informacím často podléhají a ty jsou mnohdy důvodem, proč pak vynechávají určité potraviny z jídelníčku. A nejde bohužel pouze o dospělé. Přirozeně tomuto někteří rodiče přizpůsobují i stravu svých dětských potomků a problémem pak je, že v dobrém úmyslu mohou nevědomky poškozovat jejich zdraví. Rodiče jsou navíc vždycky tím nejdůležitějším příkladem pro výživu svých dětí.

Jak s rodiči mluvit o výživě jejich potomků?

Nejedna paní vedoucí ve školní jídelně se ve své praxi setkala s různými neověřenými a zkreslenými informacemi z úst rodičů, či se s nimi přímo pustila do diskuse, proč že jejich potomek nemůže konzumovat to a to. Argumentovat pak proti mnohým tvrzením a polopravdám o výživě není vůbec jednoduché. Ovlivnit navíc přesvědčení těchto rodičů je velmi obtížné. Má tedy vůbec smysl se do nějakých diskusí s rodiči pouštět? Případně jak s rodiči mluvit o výživě jejich potomků ve školní jídelně, když máte na stravu odlišný názor? Žádná obecná rada na to asi neexistuje.

Důležité je, aby vedoucí školní jídelny prezentovala rodičům ověřené informace a ne pouze nějaké domněnky a polopravdy. Velmi pak záleží na umění komunikace konkrétní vedoucí. Jakým způsobem vede rozhovor, jak argumenty prezentuje, zda je podává přesvědčivým tónem nebo spíše s nejistotou v hlase, jestli umí v pravou chvíli vytáhnout podstatné informace a zvládne zapůsobit i na emoční stránku účastníků dialogu. Toto by však bylo na samostatný článek, zaměřený na komunikaci. Pojďme si ale nyní posvítit na ta nejčastější tvrzení o mléce a mléčných výrobcích a podívat se na ně blíže.

Argumenty proti konzumaci mléka

Nejpopulárnější mýty v oblasti výživy se jistě týkají konzumace mléka. Většina rodičů svým dětem mléko a mléčné výrobky nabízejí, přesto se najde pár takových, kteří mléko u svých dětí omezují, nebo z jídelníčku zcela vylučují. K nejčastějším důvodům odpůrců konzumace mléka patří to, že zahleňuje, že je jeho konzumace v pozdějším věku nepřirozená a že existují i jiné zdroje potravin, které mohou konzumaci mléka zcela nahradit.

„Mléko zahleňuje.“

To, že mléko zahleňuje, je snad nejčastější argument používaný proti konzumaci mléka, se kterým se setkávám, a to nejen na internetu. Tato dezinformace mne kdysi překvapila z úst pacienta, kterému mléko nedoporučil lékař při běžném respiračním onemocnění, stejně tak z úst vedoucí školního stravování, setkáváme se s ní ale i u veřejně známých osobností. Asi se proto nelze divit, že někteří lidé konzumaci mléka zpochybňují, když tato informace na ně číhá na každém rohu a je všeobecně známá.

Nikdo z šiřitelů mýtu o zvýšené tvorbě hlenu v dýchacích cestách či ve střevech po konzumaci mléka ale nevysvětlil a ani neprokázal mechanismus, jak by k tomuto v lidském organismu docházelo. Vědecké studie zvýšenou produkci hlenu nepotvrdily. Na vině může být spíše subjektivní pocit některých lidí po konzumaci mléka, kteří udávají pocit hustějších slin či obtížnějšího polykání po konzumaci mléka, které může vyvolávat pocit zahlenění, nejde však o zvýšenou produkci hlenu. Zkuste se tedy zeptat rodičů, jak je možné, že se celoročně nehromadí v ordinacích lékařů pacienti (běžní konzumenti mléka a mléčných výrobků), kteří by si na zvýšenou produkci hlenu stěžovali. Kdyby mléko opravdu zahleňovalo, ordinace budou těchto lidí doslova plné.

„Člověk je jediný savec, který v dospělosti konzumuje mléko a ještě k tomu mléko jiného savce, je to nepřirozené. Mléko je pro dospělého nestravitelné.“

Je pravda, že člověk je (snad kromě kočky domácí) jediným savcem, který konzumuje mléko v pozdějším dětském věku a v dospělosti. Proč by to ale mělo být nepřirozené? Strava člověka se liší od ostatních savců po mnoha stránkách, než je pouze konzumace mléka. Už jenom to, že si svoji stravu tepelně upravujeme, je zásadní rozdíl od ostatních savců a že by nám to přišlo nepřirozené a bylo to důvodem pro konzumaci pouze syrové stravy, to asi ne. Stejně tak potraviny zpracováváme na další výrobky, konzumujeme pečivo vyrobené z obilovin, těstoviny, pijeme čaj nebo kávu, protože nám chutná, a mnoho dalšího.

Konzumace mléka a mléčných výrobků je pro člověka z hlediska výživy naopak výhodná. Jde o nezastupitelný zdroj velmi dobře vstřebatelného vápníku, kvalitních bílkovin, vitaminů, minerálních a dalších látek. Většina lidí v naší populaci navíc mléko a mléčné výrobky tráví bez problémů a bez nějakých zdravotních obtíží. Výjimkou jsou lidé s alergií na bílkovinu mléka a s intolerancí mléčného cukru, kteří ze zdravotních důvodů mléko omezují nebo ho zcela vylučují. U ostatních však není důvod, proč mléko a mléčné výrobky ze stravy vylučovat. Lidský organismus se konzumaci, trávení a vstřebávání mléka, která byla výhodná pro přežití v minulosti, dokonce během vývoje přizpůsobil.

„Mléko sice obsahuje vápník, jsou ale i jiné potraviny, které mají vápníku mnohem více.“

Mléko samozřejmě není jediným zdrojem vápníku, kromě něj existují i další zdroje. Při porovnání obsaženého množství vápníku, jeho biologické dostupnosti (vstřebatelnost cca 30 %) a běžně konzumované porce však mléko a mléčné výrobky mezi ostatními potravinami vynikají a naplnit s nimi potřebné doporučené denní množství vápníku je rozhodně nejjednodušší. Pokud však člověk ze zdravotního hlediska musí konzumaci mléka omezit nebo vyloučit, je určitě důležité znát další potraviny, které vápník obsahují. Liší se množstvím obsaženého vápníku a jeho vstřebatelností.

Nejbohatším zdrojem vápníku je bezkonkurenčně mák. Dalšími bohatými zdroji jsou také ořechy, mandle a různá olejnatá semena. Víte však, jaká vstřebatelnost vápníku z těchto potravin se uvádí? Pohybuje se kolem 20 %, ořechy a semena, stejně jako další rostlinné potraviny obsahují vedle vápníku další látky, které jeho využití naopak snižují, jedná se například o vlákninu, šťavelany aj. Dobrým zdrojem vápníku jsou sardinky s kostmi, dále některé druhy zeleniny, které neobsahují ve větším množství šťavelany (vstřebatelnost cca 50-60 %), například kapusta, tuřín, čínské zelí, hlávkové zelí, brokolice, kedlubna a také výrobky vápníkem obohacené (fortifikované) – cereálie, výrobky ze sóji aj. Významným zdrojem vápníku je také tvrdá pitná voda.

Obsah vápníku v různých zdrojích potravin (nutridata.cz)

Potravina Obsah vápníku v mg/100 g potraviny Přibližná vstřebatelnost
Mléko 1,5 % 124 30 %
Jogurt bílý 3,5 % tuku 178 30 %
Sýr eidam 30 % 952 30 %
Mák 1357 ?
Mandle 246 20 %
Kapusta hlávková 152 50-60 %
Čínské zelí  43 50-60 %
Špenát 100 5 %

 

Představili jsme si nejpopulárnější argumenty používané proti konzumaci mléka, se kterými se pravděpodobně setkáváte i ve školní jídelně ze strany svých strávníků nebo jejich rodičů. Snad vám budou tyto příklady dobrým vodítkem a podkladem pro diskusi o výživě. Mýtů a různých polopravd samozřejmě existuje velké množství a nelze zde všechny pojmout. Pokud budete někdy potřebovat poradit, nehledejte odpověď na webových stránkách všeho druhu, obraťte se raději na kvalifikované odborníky ve výživě (tzn. ty, kteří výživu vystudovali a zabývají se jí), kteří jí opravdu rozumí a nejenom se tak tváří.

Mgr. Jana Broulíková – nutriční terapeut, Litomyšl

Tisk E-mail Sdílet Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
VIS Plzeň, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz  |  Facebook
Zobrazit plnou verzi