Informace o cookies na této stránce
Jídelny.cz a partneři potřebují Váš souhlas s využitím cookies ke shromažďování a analýze informací o návštěvnosti tohoto webu a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu a reklam.
Svůj souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „OK“.
Nastavení OK
Souhlas můžete odmítnout zde.
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Časté dotazy k bezlepkové dietě (1)

5.9.2022 265 0 Jana Broulíková
Bezlepková dieta získala v současnosti až punc módního směru. Kdy se jedná skutečně o zdravotní opatření pro nemocné? Jsou pro ně nebezpečná stopová množství lepku? Vyplatí se dodržování bezlepkové diety i zdravým lidem? Neškodí jim? Přečtěte si odpovědi na tyto i další otázky.

Bezlepková dieta je ve školních jídelnách nejčastěji připravovanou dietou. O stravě bez lepku najdete bezpočet článků, publikací a v současné době narazíte i na mnoho bezlepkových receptů. V souvislosti s lepkem se však stále objevuje mnoho protichůdných názorů a díky tomu i dotazů, například zda má bezlepková dieta význam i pro zdravé lidi, či jak jsou pro nemocné celiakií nebezpečná stopová množství lepku. Pojďme se tedy blíže podívat na téma bezlepkové diety a lepku. V článku se dozvíte odpovědi na časté dotazy, které zajímají možná i vás.

Jaký je rozdíl mezi celiakií a alergií na lepek?

I když se o celiakii v dnešní době píše i mluví velmi často, stále ještě někdo nesprávně zaměňuje pojmy celiakie a alergie na lepek.
Celiakie je nesnášenlivost neboli intolerance lepku. Jde o celoživotní autoimunitní onemocnění, které vzniká na genetickém podkladě. Spouštěcím mechanismem vzniku onemocnění může být například závažné onemocnění, stres, střevní infekce, těhotenství, porod, těžká fyzická zátěž aj. Potíže vyvolává přítomnost lepku ve střevě, kdy u postižených jedinců dochází k vytvoření protilátek proti vlastním buňkám střevní sliznice a k jejich poškození. Zjednodušeně řečeno vlivem zkonzumovaného lepku dochází k zánětlivému postižení střevní sliznice a tím pádem i k poškození funkce střeva a poruchám vstřebávání živin. Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité. Mohou se objevovat typické střevní příznaky jako například průjmy, bolesti a nafouknutí břicha, nadýmání, zvracení, objemné mastné stolice a mnoho dalších, nebo netypické mimostřevní příznaky od anemie, osteoporózy, únavy, zánětlivých projevů na kůži, zánětu spojivek, bolestivost kloubů až například po deprese či neplodnost. Jedinou dosavadní léčbou je dodržování celoživotní bezlepkové diety.
Alergie na lepek případně na pšeničnou mouku patří do skupiny potravinových alergií. Na rozdíl od celiakie je její výskyt vzácnější. Je stejně jako jiné alergie způsobená přemrštěnou reakcí imunitního systému, kdy po konzumaci lepku dochází k tvorbě protilátek proti lepku. To se projevuje širokou paletou různých příznaků, které se mohou objevit ihned po požití, tak až v odstupu několika hodin. Jde například o svědění úst, jazyka, rýmu, kýchání, svědění, kopřivku, ekzém, ale také nevolnost, slabost, zvracení, průjem, dušnost aj. Objevit se mohou již po požití stopového množství lepku. Nedochází ovšem k zánětlivému poškození střevní sliznice a poškození její funkce, jako je tomu v případě celiakie.

Existují mírné projevy celiakie?

Projevy celiakie jsou velmi rozmanité. Označení, zda jsou či nejsou mírné, je zcela individuální a subjektivní. Pokud jde však o stěnu střeva, zde nelze tvrdit, že existují mírné projevy celiakie. Pokud pacient bezlepkovou dietu porušuje nebo ji nedodržuje vůbec, dochází k postižení střevní stěny v různém rozsahu, naopak při správném dodržování bezlepkové diety postupně dochází k normalizaci jejího stavu. Pokud tedy dotaz souvisí s tím, zda je možné občas bezlepkovou dietu porušovat, tak v případě pacientů s celiakií to rozhodně vhodné není, pacient sice nemusí pociťovat nějaké potíže, dochází však k poškozování střevní stěny, což může zvyšovat riziko vzniku dlouhodobých komplikací, jako jsou různé deficity vitaminů či minerálních látek, vzácně i onkologické postižení střeva.

Má bezlepková dieta význam pro zdravé lidi? Neškodí jim?

Bezlepkovou dietu v dnešní době dodržuje stále více lidí. Jde nejen o ty, kteří prokazatelně trpí nesnášenlivostí lepku nebo alergií na lepek. Rozšiřují se také řady těch, kteří stravu bez lepku zkouší konzumovat z důvodu různých nespecifických trávicích obtíží. Existují též lidé, kteří lepek vynechávají, neboť si myslí, že lepek obecně škodí zdraví. Bezlepková dieta je navíc v dnešní době moderní a trendy, dodržují ji také některé známé osobnosti a o její prospěšnosti se můžete dočíst v mnoha populárních časopisech a knihách. Jak to tedy opravdu je, má dodržování bezlepkové diety význam i pro zdravé jedince, může jim konzumace lepku snad dokonce škodit?
Dle současných vědeckých poznatků nebyl při dodržování bezlepkové diety zdravými jednici prokázán žádný zdravotní přínos. Zdravým lidem lepek nijakým způsobem neškodí a nemusí se jeho konzumace obávat. Při dodržování bezlepkové diety zbytečně snižujeme pestrost svého jídelníčku a můžeme se ochuzovat především o potraviny bohaté na vlákninu a vitaminy skupiny B. Z hlediska správného stravování je pro zdravého člověka ve stravování naopak důležitá pestrost a rozmanitost, a spíše než dobrovolné dodržování bezlepkové diety je pro naše zdraví podstatné řídit se výživovými doporučeními od výživových odborníků podloženými aktuálními vědeckými studiemi.

Jaký je rozdíl v bezlepkové dietě pro nemocné a bezlepkové stravě pro zdravé?

Před zodpovězením této otázky si musíme nejdříve ujasnit, kdo vlastně musí vynechávat potraviny s lepkem. V prvé řadě jde o pacienty s celiakií, dále s alergií na lepek, a také jedince s ostatními intolerancemi lepku (neceliakální glutenová senzitivita, tedy citlivost na lepek, jejíž příčinou není ani celiakie, ale ani alergie, projevy však mohou být obdobné).
Pacienti s celiakií tolerují různě malá množství lepku. Bylo stanoveno, že celkové množství lepku by u celiaků nemělo překročit množství 20 mg lepku za den, to je množství, po jehož konzumaci nedochází k poškozování sliznice tenkého střeva. V jejich případě by tedy měla být celoživotně dodržována bezlepková dieta, která připouští denní tolerovatelné množství lepku do 20 mg za den. Celiaci mohou konzumovat neomezeně potraviny tzv. přirozeně bezlepkové a výrobky z nich, které lepek neobsahují. Dále potraviny pro zvláštní výživu určené osobám s nesnášenlivostí lepku: neomezeně potraviny označené „Bez lepku“, u nichž legislativa připouští množství 20 mg lepku/kg potraviny a omezeně potraviny označené „Velmi nízký obsah lepku“, u nichž legislativa připouští množství do 100 mg lepku/kg potraviny.
V případě alergie na lepek lze velmi obtížně odhadnout množství lepku, které může pacient konzumovat, aniž by se u něj objevily projevy alergické reakce. Příznaky se mohou objevit již po konzumaci stopového množství. Omezení lepku ve stravě by tedy mělo být striktní. Přístup k dietě bychom v každém případě měli zkonzultovat se strávníkem nebo s jeho zákonným zástupcem.
U jedinců s neceliakální glutenovou senzitivitou dochází po konzumaci stravy s lepkem k různým střevním i mimostřevním projevům, které nejsou způsobeny ani celiakií, ani alergií. V případě diety nemusí být tyto osoby v dodržování bezlepkové diety tak přísné, jako je to u celiakie a alergie. Udává se, že tolerance ke stopovému množství lepku bývá u těchto jedinců dobrá a nemusí tolik řešit kontaminaci potravin lepkem. Stejně tak přístup v zařazování potravin do jídelníčku se může individuálně lišit dle závažnosti příznaků. V tomto případě tedy jde spíše o vyhýbání se potravinám s lepkem než o přísné dodržování bezlepkové diety. Navíc nehrozí rizika vzniku dlouhodobějších komplikací při porušování diety, jak je tomu v případě celiakie.
Pokud jde o zdravé jedince, kteří netrpí žádnými potížemi po konzumaci potravin s lepkem, v jejich případě nemá dodržování diety bez lepku smysl, proto řešit nějaký rozdílný přístup v bezlepkové dietě pro zdravé je bezpředmětné.

Jsou pro nemocné nebezpečná stopová množství lepku?

Pro odpověď na tuto otázku je potřeba nejprve ozřejmit, co znamená stopové množství lepku. Podle národního doporučení pro dobrovolné označování nezáměrného výskytu alergenů je v případě lepku maximální hodnota považovaná za stopové množství 50 mg/kg potraviny. Co to znamená? Potravina označená „Může obsahovat stopy lepku“ může z důvodu nezáměrné kontaminace obsahovat do 50 mg lepku na kg potraviny. Pokud však potravina z důvodu nezáměrné kontaminace obsahuje do 20 mg lepku/kg potraviny, může se toto na obale uvést, ale není to povinné, množství do 20 mg lepku/kg potraviny je považováno národním doporučením za nulové.
A nyní již k samotnému dotazu, zda jsou pro pacienty s celiakií nebezpečná stopová množství lepku. Jak již bylo zmíněno, celkové množství lepku by u celiaků nemělo překročit množství 20 mg lepku za den. Jak tedy nakládat s potravinami s označením „Může obsahovat stopy lepku“, je možné je zařadit do stravy celiaka? Ano, tyto potraviny je možné zařadit do stravy celiaka a obvykle nepředstavují riziko, jen by neměly být konzumovány v nadměrném množství, aby množství lepku nepřekročilo stanovených 20 mg za den. Čistě hypoteticky a zcela zjednodušeně to znamená, že celkové denní množství takovýchto potravin by mělo být do 400 g, v reálném životě to ale tak jednoduché není. V praxi se nejčastěji s tímto označením setkávám na různém koření, které se do pokrmů používá v minimálním množství a riziko pro celiaka je v tomto případě zanedbatelné.

Článek jistě neodpověděl na veškeré dotazy týkající se bezlepkové diety, snad vám ale bude nápomocný a třeba vám pomohl vyřešit některé nejasnosti, které vás v souvislosti s přípravou bezlepkové diety ve stravovacím provoze čas od času provázejí.

Mgr. Jana Broulíková – nutriční terapeut, Litomyšl

Tisk E-mail Sdílet Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
VIS Plzeň, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz  |  Facebook
Zobrazit plnou verzi