Komentovat Změny četnosti výskytu jednotlivých alimentárních infekcí
Druhy nejčastěji se vyskytujících bakteriálních alimentárních nákaz se během let mění. Před 100 lety byl běžný břišní tyfus, tuberkulosa a cholera. Zlepšení technologie zpracování potravin, například pasterizace mléka, bezpečné konzervování a úprava pitné vody vedla k podstatnému snížení a v mnoha zemích prakticky k vymizení těchto infekcí. Na jejich místo nastoupily jiné. Některé z nich jsou dobře známé, například salmonelóza, jejíž výskyt se v posledních 25 letech na několika kontinentech zvyšuje, u dalších byl význam jejich přenosu potravou odhalen teprve nedávno. Příkladem je infekce způsobená bakterií Listeria monocytogenes, která vede k potratům, mrtvorozenosti plodů a u osob se sníženou imunitou k celkové infekci organizmu. K onemocnění nejčastěji dojde po konzumaci potravin dlouho skladovaných v chladničkách, zejména měkkých sýrů a masných výrobků.
Příčiny změn výskytu jednotlivých druhů alimentárních infekcí
Existuje řada příčin, proč se místo dřívějších původců alimentárních nákaz, kteří již byli potlačeni, zeměpisně rozšiřuje nebo místně zvyšuje výskyt jiných.
Mezi hlavní faktory patří:
- Změny mikroorganismů: genetické změny mohou vést u dosud neškodných bakterií k vývinu kmenů, které onemocnění u lidí způsobují, a u již známých původců onemocnění k vývinu nových nebezpečných kmenů nebo ke změnám jejich schopnosti přežít v nepříznivém prostředí.
- Globalizace zásobováním potravinami: zajištění mezinárodní bezpečnosti potravin při jejich stále větší výměně vývozem a dovozem mezi jednotlivými zeměmi i světadíly je dosud nedostatečné.
- Změna životního stylu: stále větší počet lidí se stravuje mimo domov a tento rozvoj veřejného stravování mnohde nebyl dosud následován odpovídajícím zajištěním jeho bezpečnosti.
- Výroba potravin: změny ve výrobě potravin umožňují vznik epidemií. Dřívější místní produkci, zpracování v domácnosti a konzumaci v rodině nahradilo centralizované zpracování potravin a následná distribuce, takže pokud se původce nákazy do potraviny dostane, nákaza může postihnout daleko větší počet lidí než dříve.
- Změny populace: celosvětově stoupá počet lidí velmi vnímavých k infekcím v důsledku stárnutí populace, podvýživy, HIV infekce a dalších zdravotních problémů, které snižují imunitu.
- Migrace: cestovatelé, uprchlíci a imigranti jsou vystaveni pro ně neobvyklým původcům onemocnění. Například ve Švédsku se odhaduje, že 90 % všech případů salmonelóz pochází ze zahraničí (1).
Stále však platí, že 85 % všech případů je možné vysledovat k nesprávnému zacházení s potravinami v potravinářském či stravovacím zařízení nebo v domácnosti, což svědčí o nedostatečném systému prevence a kontroly nebo jeho selhání.
Literatura
- European health for all database. WHO/EUROPE http://data.euro.who.int/hfadb/ (Navštíveno 8.11.2005)
- Food and health in Europe: a new basis for action. Copenhagen: World Health Organization, Regional Office for Europe, 2003, 30 p.
- Angulo, F. et al. Determing the burden of human illness from foodborne diseases: CDC’s Emerging Infectious Disease Program, Foodborne Disease Active Surveillance Network (FoodNet). Veterinary Clinics of North America: Food Animal Practice, 1998, vol. 14, p. 165-172.
- Foodborne disease: a focus for health education. Geneva:Word Health Organization, 1999.
- Kumulativní nemocnost (abs.) vybraných hlášených infekcí v České republice, leden – prosinec 2004 – porovnání se stejným obdobím v letech 2001 – 2003. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 2005 Praha: Státní zdravotní ústav, vol. 14, no. 1, s. 20.
- Kumulativní nemocnost (abs.) vybraných hlášených infekcí v České republice, leden – červenec 2005 – porovnání se stejným obdobím v letech 2002 – 2004. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 2005 Praha: Státní zdravotní ústav, vol. 14, no. 8, s. 360.
MUDr. Eva Kudlová, CSc. pracuje v Ústavu hygieny a epidemiologie na 1. Lékařské fakultě, Univerzita Karlova v Praze
Diskuze