Nutriční hodnota oblíbených jídel dětí

Školní jídelny by měly připravovat vyvážená a nutričně hodnotná jídla. Představíme Vám zde nutriční hodnoty 3 oblíbených jídel dětí a návrhy, jak případně doplnit tato menu.

Podklady pro výpočet nutričních hodnot

Základní čísla = hodnoty, které byly použity k výpočtům, byly stanoveny orientačně z PRŮMĚRNÝCH doporučovaných hodnot pro strávníka / den.
(zkratky použité v textu: kJ = kilojouly, B = bílkoviny, T = tuky, S = sacharidy, DD = doporučené dávky)

• Propočet byl zpracován na 1 porci pro dospělého člověka (pro děti nám slouží příslušné koeficienty).
• Za základ bylo použito 10 000 kJ – průměrný denní potřebný přísun energie pro dospělého člověka (prům. žena – muž, prům. výdej energie – mírný až střední). Na oběd je počítáno 35 %.
• Z hlediska základních nutrientů by měl být jejich energetický podíl v celodenní stravě zastoupen: B 15 % = 1 500 kJ (zaokrouhl. 88 g); T 30 % = 3 000 kJ (zaokrouhl. 79 g); S 55 % = 5 500 kJ (zaokrouhl. 324 g)
• Při přepočtu hodnot B, T a S (obsažených v obědu) na gramy by tyto nutrienty měly být optimálně zastoupeny v tomto množství: B = zaokrouhl. 31 g; T = zaokrouhl. 28 g (u dětí v rozmezí 28 – 32 g); S = zaokrouhl. 113 g

Je důležité, aby všechna denní jídla obsahovala určitý podíl B, T a S. Samozřejmě není možné, aby všechny pokrmy a menu denně obsahovaly 100 % DD. Aby se dosáhlo potřebné rovnováhy v jídelníčku strávníků, k tomu nám slouží spotřební koš, který počítá s měsíční frekvencí pokrmů. Jak jsme zjistili, vhodným výběrem jednotlivých jídel a jejich kombinací lze úspěšně splnit požadovaný cíl. Základním předpokladem je, že receptury bychom měli dodržovat a nedělat v nich neuvážené úpravy. Dále je třeba mít na zřeteli, že nestačí jen dodržet recepturu, ale rovněž musíme podat strávníkovi na talíř porci, která mu náleží.

Pozn.: nezapomněli jsme na saláty ani na ovoce a případně dezerty k obědům. Je skutečností, že tyto složky obědů ovlivňují nutriční hodnotu obědů minimálně. Slouží však dokonale v případě, že hlavní menu nedosahuje v některé složce (B, T, S) potřebných hodnot.

„Rajská“

Obě tato menu jsou v podstatě velmi dobře nutričně vyvážená. Nevýznamně zvýšenou dávkou tuku můžeme ovlivnit druhem méně tučného masa v masové směsi – u obou menu.

„Buchtičky se šodó“

V tomto oblíbeném menu téměř všechny sledované nutrienty přesahují doporučené dávky. Bílkoviny v II. menu můžeme snížit např. zeleninovou polévkou bez masa. Tuky lze v obou případech částečně snížit při přípravě hlavního pokrmu (máslo, olej). Se sacharidy si poradíme snížením dávky cukru v krému.

„Boloňské špagety“

Toto menu je v obou případech chudé na tuky a sacharidy. Tady bychom mohli doporučit jako dezert např. koláčky z ovesných vloček u menu I. nebo tvarohový dezert s ovocem u menu II., zeleninový salát se smetanovým dipem. Z hlediska bílkovin u menu II. je i možné vyměnit polévku např. za polévku čočkovou.

Z výsledků je zřejmé, že některá jídla nejsou zcela vyvážená, nicméně to neznamená, že tato jídla musíme z jídelníčku vyřadit. Pouze budeme zvažovat, kdy a jak často je do jídelního lístku zařadíme a čím je doplníme.

Bc. Anna Packová – Státní zdravotní ústav Brno