Již od roku 2003 se v mnoha zemích na celém světě slaví 4. duben jako Mezinárodní den mrkve. Ve Francii, Španělsku, Austrálii, v Japonsku i v dalších zemích se konají veselé mrkvové párty doprovázené bláznivými oranžovými kostýmy a mrkvovými pochoutkami. Tímto způsobem chtějí upozornit na fakt, že mrkev je nejen chutná, ale i zdraví prospěšná. Nic nebrání tomu, abyste svátek mrkve oslavili i ve vaší jídelně.
Mrkev se v současnosti pěstuje po celém světě. Nebylo tomu však vždy. Pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde rostla v původní bílé barvě. Od 10. století se postupně rozšířila do Indie, Číny i do Evropy. Oranžovou odrůdu mrkve vyšlechtili podle jedné legendy v 17. století nizozemští pěstitelé na počest krále Viléma Oranžského. Tradiční barva Holandska je totiž oranžová a mrkev pak mohla působit více vlastenecky. Žádné věrohodné důkazy pro to ale neexistují, a tak jde podle všeho spíše o úsměvnou pohádku. Jisté ovšem je, že oranžová barva se postupně stala nejžádanější a pro mrkev je v dnešní době typická. Mrkve bílé, žluté nebo fialové se pěstují jen jako určitá rarita.
Mrkev je ceněná pro obsah vitamínů a některých dalších důležitých látek, z nichž nejvýznamnější jsou β–karoteny známé jako provitamín vitamínu A. Pro pokrytí denní potřeby vitaminu A stačí sníst asi 50 g syrové mrkve, a to hlavně během zimy a předjaří. Nezanedbatelný není ani obsah vlákniny.
Všichni známe mrkev jako oranžový dlouhý kořen. Už jste ale určitě viděli a ochutnali i mrkev ve tvaru malých válečků – baby mrkvičku. Za tímto líbivým tvarem stojí nápad amerického zemědělce Mika Yuroseka, pěstitele mrkve, který se nechtěl smířit s tím, že více než polovinu své úrody nemůže prodat kvůli poškození při sklizni. V roce 1986 se tak rozhodl, že místo toho, aby nevzhledné a polámané kusy vyhodil, zkusí z nich vyrobit něco lákavého. Použil nejprve klasickou škrabku na brambory, výroba byla ale dost pracná. Ze svých posledních úspor pak pořídil průmyslový kráječ fazolových lusků, který z poškozených mrkví vyřezal stejnoměrné kousky dlouhé 5 cm – a tak se zrodila baby karotka. Popularita malých mrkviček se v USA šířila bleskovou rychlostí a spotřeba mrkve tam během 1 roku stoupla o těžko uvěřitelných 30 procent.
Malá baby mrkev se dá díky vyšlechtěným odrůdám i přímo vypěstovat, podobně jako kulatá pařížská mrkvička. Je vidět, že mrkev je nejen zdravá, ale i hravá. A hravý má být vlastně i Mezinárodní den mrkve. Můžete ji upravit na slano i na sladko. Uplatní se v každém chodu: v pomazánce, polévce, hlavním jídle i v moučníku. Dokáže jídlo zjemnit nasládlou chutí a rozveselit svojí oranžovou barvou. Tak si každý rok 4. dubna užijte Mezinárodní den mrkve i u vás!
Zdenka Macháčková – ředitelka Školní jídelny v Chlumci nad Cidlinou
