Základním právním rámcem ochrany bezpečnosti potravin v EU i ČR je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. Vztahuje se na všechny stupně produkce, na celý potravinový řetězec. Klíčovou roli v něm hraje analýza rizika, tedy včasné odhalení toho, že nějaké selhání bezpečnosti potravin hrozí.
Nařízení stanovuje obecně základní principy odpovědnosti - poskytování vědecky podloženého rozhodování a efektivního řešení v záležitostech týkajících se bezpečnosti potravin a krmiv na úrovni EU a na národní úrovni.
Ustavuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a klade důraz na vybudování systému rychlého varování (RASFF), řízení krizí a vypracování krizového plánu. Ustavuje také Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, který asistuje v řídící práci Evropské komisi. Toto nařízení se již projevilo v praxi na úrovni EU i v ČR.
Pojďme se však na jednotlivé úřady podívat blíže:
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
Posláním EFSA je:
Kromě úřadů členských států komunikuje EFSA s Evropskou komisí, a to zejména v oblasti přípravy legislativních návrhů a vědeckého posouzení, dále poskytuje informace poslancům Evropského parlamentu.
Jde tedy o centrální evropský orgán ochrany bezpečnosti potravin. Nejenže je vědeckým základem pro posouzení případné nebezpečnosti, ale má i administrativní funkci - propojovat jednotlivé země EU při ochraně bezpečnosti. Navíc pomáhá Evropské komisi při přípravě právních předpisů týkajících se tématu a informuje evropské poslance.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin má čtyři orgány: správní radu, výkonného ředitele a jeho sekretariát, poradní sbor, vědecký výbor a osm vědeckých komisí.
EFSA má u nás za partnera ministerstvo zemědělství, rovněž zástupci ministerstva se účastní jednání jeho poradního fóra.
Schéma EFSA:
Evropská komise - Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele
Posláním Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele (zkratka DG SANCO) je především příprava a aktualizace legislativy EU, týkající se péče o zdraví občanů Evropské unie. Především ve vztahu k uplatňování jejich spotřebitelských práv. Dalším neméně významných úkolem DG SANCO je kontrola dodržování právních předpisů týkajících se výrobců, distributorů a prodejců potravin a kontrola implementace právních předpisů v členských zemích EU. V současné době DG SANCO pracuje na dalším zdokonalování a především konsolidaci potravinového práva EU.
DG SANCO je tedy úřadem, který je výrazně "právničtější". V podstatě se stará o to, aby legislativa nezaostávala za praxí, aby právní předpisy plnily funkci ochrany bezpečnosti potravin. Do kompetencí DG SANCO tak spadá nejen příprava právních předpisů z této oblasti, ale také kontrola jejich dodržování. Zajímavé je, že nejen kontroluje, jak dodržují předpisy sami výrobci, distributoři apod., ale také jak členské státy EU včleňují evropské normy do svých národních právních systémů. To je problém, o kterém jsme na našem portálu už psali - to, že vydají v Bruselu nařízení, se dotýká normálních občanů ČR právě tím, že nařízení musí Češi včlenit do svého práva. Spotřebitelská práva jsou popravdě v právu EU velmi módní záležitostí, ochrana spotřebitele je deklarována za jeden z cílů bezpečnosti potravin vůbec.
Součástí DG SANCO je i:
Potravinový a veterinární úřad
Potravinový a veterinární úřad (Food and Veterinary Office - dále jen "FVO") má podporovat efektivní kontrolu v oblasti bezpečnosti potravin. Zabývá se přitom jak ochranou zvířat, tak i rostlin. Hodnotí a kontroluje dodržování legislativy EU v oblasti bezpečnosti potravin v členských státech a třetích zemích, vyvážejících do EU. Jeho pravomoc tedy zahrnuje i státy mimo Evropskou unii. Praktickým příkladem je třeba nedávná aféra s dovozem zdravotně závadných oříšků z Afriky, která proběhla i našimi médii a kterou řešil právě tento úřad.
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed - dále jen "RASFF") je provozován Evropskou komisí za účelem zajištění rychlé výměny informací mezi jeho členy. Těmito členy jsou : Evropská komise, EFSA - viz. výše, a jednotlivé státy EU.
Informace se týkají potravin a krmiv, které se vyskytují na společném trhu zemí EU, a které představují riziko ohrožení zdraví lidí. České republice vznikla dnem vstupu do EU povinnost poskytovat takovéto informace do systému a reagovat na informace ze systému přijaté. Schéma zapojení zúčastněných organizací do systému RASFF:
Národní kontaktní místo, které zajišťuje výměnu informací mezi Evropskou komisí a členy sítě RASFF v České republice, je zřízeno při Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Síť RASFF v ČR tvoří další příslušné orgány státní správy a příslušné orgány státního dozoru, pokrývající dozor nad potravinami a krmivy, dále Generální ředitelství cel a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
V ČR se bezpečností potravin kromě zmíněných evropských úřadů zabývají samozřejmě také ministerstvo zemědělství, zdravotnictví, životního prostředí, průmyslu a obchodu, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Generální ředitelství cel, SZPI, Státní veterinární správa, Státní rostlinolékařská správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Z nevládních institucí jsou to například Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu, spotřebitelská sdružení, různé profesní organizace apod.
Cílem EU je komplexní ochrana bezpečnosti potravin na všech úrovních, propojenost jednotlivých systémů ochrany a právní zajištění těchto bezpečnostních opatření.
Schéma koordinace bezpečnosti potravin v ČR:
Monika Pečková je redaktorkou portálu Jídelny.cz
