Potravin, které tuto látku obsahují, je velké množství. Jedná se o výrobky vhodné také pro diabetiky. Přesto je používání aspartamu některými hygieničkami zakazováno. Na konferenci o školním stravování v Pardubicích v květnu 2003 jsme se zajímali o to, jestli je látka opravdu nebezpečná. Od MUDr. Bohumila Turka, CSc. ze Státního zdravotního ústavu jsme pak obdrželi následující vyjádření:
“ Aspartam je umělé sladidlo s různě používanými komerčními názvy jako USAL, NUTRASWEET aj. Jedná se o dipeptid obsahující dvě aminokyseliny a to kyselinu asparagovou a fenylalanin ve formě metylesteru. Byl objeven v roce 1960 Schlattrem.
Jde o látku s poměrně vysokou sladivostí – asi 150 – 200 x vyšší než sacharóza. Proto také, i když má 1 g energetickou hodnotu 4 kcal, je považován za nízkoenergetické sladidlo.
Aspartam je poměrně málo rozpustný ve vodě, ale při nízkých koncentracích, které se běžně používají, rozpustnost postačuje. Nemá definovaný bod tání, ale rozkládá se při teplotách nad 196°C na 5 – benzyl 3,6 – dioxopiperazin – 2 metylester kyseliny octové (diketopiperazin). Za různých podmínek vlhkosti, teploty a pH může být aspartam, jako výchozí metylester, hydrolyzován za tvorby aspartylfenylalaninu a metanolu. Alternativně může být metanol eliminován cyklizací aspartamu za tvorby diketopiperazinu, který je dále hydrolyzován na aspartylfenylalanin, ze kterého se nakonec tvoří kyselina asparagová a fenylalanin. Pokud tyto procesy probíhají v potravinách, původní sladká chuť aspartamu se pochopitelně ztrácí. V suchých potravinách je aspartam stabilní.
Při metabolických procesech v organismu se může též vytvářet malé množství metanolu (asi 10% z požitého množství aspartamu). Množství metanolu, vznikající při metabolismu aspartamu v rozmezí doporučených dávek, je z toxikologického hlediska nevýznamné. FDA oznámila, že při klinických studiích nebylo prokázáno měřitelné množství metanolu až do hodnot zátěže vyjádřené 99 percentilem hladiny expozice 34 mg/kg tělesné hmotnosti. Toto pozorování odpovídá i hodnotám ADI 40 mg/kg tělesné hmotnosti. Hodnota ADI pro možný metabolit aspartamu – diketopiperazin – je 7, 5 mg/ kg tělesné hmotnosti. Americké údaje uvádějí vyšší hodnotu ADI pro aspartam a to 50 mg/kg tělesné hmotnosti.
V roce 1990, pokud máme informace, byla problematika aspartamu „vláčena“ tiskem, na hodnocení zdravotní nezávadnosti se však nic nezměnilo.
Pokud se týká metanolu, je v řadě případů přirozený přívod potravinami podstatně vyšší : šťáva z černého (231 mg/l) a červeného rybízu (127 mg/l), tomatová šťáva (124mg/l), šťáva z vinných hroznů (67 mg/l), jablečný mošt (88 mg/l).“
Je třeba také dodat, že ani umělé sladidlo acesulfam není žádným rizikem. Podle vyhlášky 53/ 2002 Sb. jde o běžně použitelné sladidlo. Aspartam i acesulfam jsou tedy zdravotně nezávadné a lze je bez obav využít.
Monika Pečková je redaktorkou portálu Jídelny.cz.
Diskuze