Odměňování zaměstnanců ve školní jídelně podle zákona

Poznámka redakce:
Nevhodné a nesprávné zařazení personálu ŠJ do katalogu prací, nesprávné přidělení platové třídy, špatné stanovení různých příplatků – to vše je v jídelnách, jak nás denně přesvědčujete, denní realita. Důvody, proč se tak děje, jsou různé. Když pomineme svévoli nadřízených pracovníků, může hrát roli také neznalost právních předpisů a jejich neúmyslné porušování. Důvodem však může být i jiný: zřizovatelé a kraje někdy nepřidělí škole (jídelně) dostatek finančních prostředků na to, aby zaměstnanci mohli být odměňování dle zákona.

Související právní předpisy:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práceNařízení č. 469/2002 Sb., katalog prací
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., platových poměrech zaměstnanců  

V tomto příspěvku jsme se snažili zodpovědět pár nejzávažnějších problémů, které Vás jako zaměstnance jídelen mohou pěkně potrápit. Před pár lety zveřejněná bakalářská práce uvádí, že problém odměňování ve školních jídelnách považuje za významný asi 40% respondentů. Vzhledem ke stávající finanční situaci ve školách přitom nelze podstatné zlepšení v otázce zaměstnaneckých poměrů a zvláště jejich odměňování očekávat.

1. Platový tarif, třída a druh práce
V souladu s §123 zákoníku práce v platném znění přísluší zaměstnanci platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Běžně tedy zaměstnanec pobírá tolik peněz, kolik odpovídá mzdě za práci v dané platové třídě.  Platových tříd je 16 a zjednodušeně platí, že čím vyšší třída, tím vyšší peníze.
Jak se určuje, do které platové třídy budete zařazeni? Toto zařazování probíhá již při přijetí do pracovního poměru. Už v době podpisu pracovní smlouvy by měl mít zaměstnavatel jasno, do které platové třídy
– podle nejnáročnější práce,  kterou budete vykonávat
– podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě
– podle délky praxe
– podle kvalifikace
ze zákona patříte. Zaměstnavatel by Vás měl také automaticky zařadit do té správné platové třídy tak, aby vyhověl zákonu. Zákon totiž stanoví, které druhy prací spadají do jaké platové třídy.

a) Platové třídy
Platových tříd je 16, každá z nich má stanovený platový tarif. Platové tarify pro každou třídu se dělí ještě na 12 platových stupňů, podle délky započitatelné praxe, tj. plat Vám roste v průběhu let, aniž byste dělali cokoliv navíc nebo se měnila pracovní smlouva. Platové tarify stanoví vláda nařízením zpravidla na období kalendářního roku.
b) Druhy prací
Jednotlivé druhy prací jsou uvedeny v katalogu prací, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 469/2002 Sb. Zaměstnavatel by Vám měl tedy přiřadit druh práce podle její náplně, podle toho, co pro něj budete ve skutečnosti v praxi dělat (to je někdy také samostatně vymezeno v náplni práce).
Např. pro druh práce č. 2.5.2, tj. KUCHAŘ platí:
– spadá do 6. platové třídy
– do jeho náplně práce patří:
1. Stanovování technologických postupů a jejich kalkulace při rozsáhlé výrobě jídel včetně kontroly jejich dodržování, sestavování vlastních receptur, jídelních lístků, při dodržování správné gastronomické skladby.
2. Výroba náročných specialit české kuchyně a kuchyní cizích národů, výroba specialit studené kuchyně pro bankety a recepce včetně sestavování vlastních receptur.
3. Výroba nejsložitějších dietních jídel v rozsahu podle dietního systému závazného ve zdravotnických zařízeních, například dieta bezlepková, nízkocholesterolová, nízkobílkovinová s omezením tuků při akutní pankretitidě; výroba jídel s dvojím a vyšším omezením.
Abyste byli jako kuchař zařazeni do 6. platové třídy, stačí, když Vaše nejnáročnější práce zahrnuje jeden z bodů 1,2,3. Nemusí se přitom jednat o převážně vykonávanou práci.
Jak už bylo uvedeno, do platové třídy jste zařazení již při přijetí do pracovního poměru. Pokud dojde za jeho trvání ke směně druhu práce, měl by Vás zaměstnavatel zařadit do jiné platové třídy, která odpovídá Vašemu novému zařazení.
Ovšem pozor! Vedoucí zaměstnanci se zařazují
– buď podle nejnáročnější práce, kterou sami vykonávají
– nebo podle nejnáročnější práce, kterou vykonávají jejich podřízení!!
To znamená, že odborné řízení již oproti minulé právní úpravě nemusí mít vliv. Vedoucí zaměstnanci mohou být zařazováni do stejné platové třídy jako jejich nejvýše zařazení podřízení zaměstnanci.
Může se tak konkrétně stát, že vedoucí školní jídelny bude zařazena do platové třídy 7, ačkoli její náplň práce zahrnuje také tvorbu technologie, ekonomickou agendu a dodržování hygienických předpisů, které spadají do 8. platové třídy.

2. Příplatek za vedení
Tento příplatek je upraven v §124 zákoníku práce, v platném znění. Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 330/2003 Sb., která platila dříve a rozsah příplatku vymezovala 500 – 3000 Kč, již v současné době neplatí.
Stupně řízení jsou 4 a u každého stupně je stanovena výše příplatku za vedení v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Konkrétně to vypadá takto:

Stupeň řízení 1 = vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců (5 – 30%)
Stupeň řízení 2 = vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na stupni řízení 1 nebo vedoucí zaměstnanec – statutární orgán, který řídí práci podřízených zaměstnanců (15 – 40%)
Stupeň řízení 3 = vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí zaměstnanec- statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na stupni řízení 1 nebo vedoucí zaměstnanec – vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na stupni řízení 1 (20 – 50%)
Stupeň řízení 4 = vedoucí zaměstnanec – statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. Stupni řízení, vedoucí zaměstnanec- vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na stupni 2 řízení, náměstek ministra, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky apod. (30- 60%)

Přitom samozřejmě existují také zaměstnanci, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci (tj. fakticky ale něco podobného třeba dělají podle organizačního předpisu apod.). Takový zaměstnanec je podle organizačního předpisu například oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Přísluší mu za to podle náročnosti této řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 5 – 15% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazen. Ovšem i tady pozor! Komentáře zákoníku práce, které jsme měli k dispozici, zdůrazňují, že i když fakticky pracujete jako vedoucí zaměstnanec, pokud tato Vaše oprávnění nevyplývají z organizačního předpisu zaměstnavatele, příplatek za vedení Vám nelze poskytnout.
Dovolujeme si v této souvislosti upozornit, že příplatek za vedení je sice nárokovou složkou platu, ale jeho výše v konkrétním případě není zákonem nikde vymezena.  Počet podřízených není nikde vymezen jako určující, ani zákon neurčuje např. že od vedení 6 lidí náleží vedoucímu zaměstnanci o x peněz více, než kdyby vedl 3 lidi. Při určení konkrétní výše příplatku za vedení vychází zaměstnavatel z úrovně řízení a z posouzení náročnosti řídící práce, a to po odborné i organizační stránce. Zohledňuje se přitom dále i pracovní náplň útvaru, který zaměstnanec řídí.
Komentáře k zákoníku práce se shodují také v tom, že příplatek za vedení nelze poskytnout pouze při tzv. metodickém vedení. Usměrňování postupů bez přímého řízení zaměstnanců např. na úseku bezpečnosti práce, v personální oblasti apod. příplatkem za vedení ocenit nelze.

3. Jak se bránit?
Možná si v zaměstnání připadáte nesprávně odměňováni. Pravděpodobně máte dojem, že Vaše práce je podhodnocena. To je zcela na místě a je samozřejmě obecně známo, že platy ve školních jídelnách neodpovídají úsilí jejich zaměstnanců.  Celá věc má však několik háčků, vyplývajících z podstaty institutů, které jsme v tomto článku probírali.
V první řadě – většinou je podhodnocení Vaší práce založeno na tom, že v pracovní smlouvě máte uvedenu nižší mzdu, než odpovídá tomu, co skutečně děláte. V takovém případě doporučuji zkontrolovat (pokud ji máte v písemné podobě) náplň práce. Jestliže náplň práce odpovídá vyššímu platovému zařazení, než Vám přísluší z pracovní smlouvy, máte možnost se bránit u zaměstnavatele
Nebo se můžete obrátit na inspekci práce či odbory – není rozhodující, že Vy sami nejste odborově organizováni.
Pokud však ve Vaší pracovní smlouvě ani náplni práce není zahrnuto všechno, co ve skutečnosti děláte, máte dvě možnosti  
– dělat jen to, co v nich zahrnuto je
– požádat o změnu smlouvy či náplně práce
Je jasné, že ani jedna varianta nemusí být pro Vás ideální cestou. Ale v právu bohužel platí, že co jste již jednou podepsali a na co jste na počátku přistoupili, to platí i do budoucna.
To je vlastně hlavní problém těchto sporů – pokud se zlepšení své pozice nedomůžete přes domluvu se zaměstnavatelem, odbory, či v některých ojedinělých případech přes inspekci práce – můžete např. stávkovat nebo svého zaměstnavatele zažalovat u soudu, případně dát výpověď.  To už jsme ale u dost silných nástrojů, které většina lidí nechce použít.

Mgr. et Mgr. Monika Horáková, právní konzultantka portálu Jídelny.cz