Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
Informační portál hromadného stravování

Potravinová pyramida – pomůcka pro rychlé hodnocení výživy

25.7.2009 13860 0 Halina Matějová, Veronika Březková
Pomůcek pro hodnocení sklady jídla je hodně (např. spotřební koš) a jednou z nich je i potravinová pyramida. V dalším článku z konference Školní stravování 2009 se můžete podrobněji seznámit s některými doporučením k výživě a zejména s různými pyramidami a jejich užitím.
Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,
a proto může obsahovat již neaktuální informace.

O vlivu výživy na zdraví člověka dnes již není pochyb. Současné poznatky, které nejsou zcela úplné a neustále se doplňují, poukazují na význam stravovacích zvyklostí v prevenci řady chronických neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. To je také důvodem, proč jsou ve většině zemí sestavována výživová doporučení pro obyvatelstvo jako jeden z hlavních nástrojů nutriční politiky (soustava opatření k prosazení správné výživy v určité skupině obyvatelstva). Výživová doporučení vydávají také mnohé zdravotnické organizace a společnosti pro výživu (sdružení, asociace) národní i nadnárodní úrovně. Doporučení se mohou týkat celkové populace, určité populační skupiny nebo mohou být zaměřena na prevenci konkrétního onemocnění (např. kardiovaskulárních chorob, různých typů rakoviny, diabetu mellitu, osteoporózy aj.) a na individuální úrovni, kdy pomáhá řešení problému souvisejícího s výživou.
Hlavní cíl všech doporučení je však vždy stejný, tedy rozvíjet a upevňovat zdraví lidí. Všechna výživová doporučení musí být podložena a ověřena dostatečným množstvím epidemiologických, klinických a/nebo laboratorních studií a zároveň musí být přizpůsobena specifickým zvláštnostem každé země (příp. jinak vymezené cílové populace).
Výživová doporučení hlídají zdravotní trend populace, mají dát návod, co jíst, aby se populace udržela při dobrém zdraví, aby jim doporučené potraviny chutnaly, přinášely radost a potěšení, aby byly dostupné.
Takto postavená doporučení překonávají roztříštěnost názorů, názory jednostranné a scestné, které v současné době zaplavují stránky časopisů a populárně-naučných knih. Jsou tak základnou k názorovému sjednocení odborníků i veřejnosti ve výživě. Musí být formulována jednoznačně a srozumitelně a zdůrazňovat nejpodstatnější aspekty výživových zvyklostí (ne věci podružné či nejasné).

Tvorba výživových doporučení je velmi složitý proces, který musí respektovat určité obecné principy a zásady. V rámci řešení úkolu formace výživových doporučení pro českou populaci byla stanovena následující metodika:

1. Stanovení obecných cílů a metod: cílem výživového doporučení je podpora všeobecného zdraví a blahobytu, doporučení musí být realistická, mají respektovat dosavadní frekvenci potravin ve většinové populaci a mají být proveditelná v praxi, doporučení mají vycházet z pozitivně přijatých informací, případně pozitivních změn.

2. Stanovení nutričních cílů: měly by plnit doporučené denní dávky energie a jednotlivých nutričních faktorů, případně jejich vzájemných poměrů.

3. Definování skupin potravin a stanovení nutričních profilů jednotlivých skupin potravin: potraviny obsažené v jedné skupině musí mít shodné nutriční charakteristiky (nutričních profilů) z hlediska dosahování adekvátního příjmu, výjimku tvoří samostatná skupina tuky, sladidla a sůl, kde pojítkem je požadavek umírněné konzumace.

4. Určení velikostí porcí jako jednotek: ty mají odrážet typické konzumované množství, čímž se doporučení stávají více srozumitelnými a větší část populace je ochotna spolupracovat.

5. Stanovení počtu porcí jednotlivých skupin v rámci denní stravy: sleduje zajištění přiměřeného příjmu vybraných živin (bílkovin, sacharidů, vitaminů, minerálních látek) a zároveň se soustředí na snížení příjmu určitých faktorů (cukr, sůl) s cílem nezbytnosti pestré stravy, aby konzumenti nevybírali z některých skupin nejvyšší počty porcí, zatímco jiné skupiny by opomíjeli.

6. Rozhodnutí o komunikačním designu: slovní i grafická forma by měla být sdělována tak, aby byla schopná vzbudit zájem, byla neotřelá, atraktivní, aby se snadno zapamatovala, aby co nejúčinněji podporovala motivaci a ochotu k účasti, aby optimálně přispívala k plnění základního cíle – žádoucím změnám nutričního chování.

7. Vypracování strategie uplatňování: jde o celospolečenskou kampaň, která by měla na oficiální vyhlášení výživového doporučení navázat, nemělo by se jednat o jednorázovou záležitost, nutriční výchovu je třeba chápat a vést jako dlouhodobý soustavný proces.


Následující ukázka slovního a grafického výživového doporučení je výsledkem výše zmíněných kroků.

10 kroků k pevnému zdraví (MZ ČR):

  1. Jezte vyváženou stravu založenou více na potravinách rostlinného původu.
  2. Udržujte svou hmotnost a obvod pasu v doporučeném rozmezí, pravidelně se věnujte pohybové aktivitě.
  3. Jezte různé druhy ovoce a zeleniny, alespoň 400 g denně.
  4. Kontrolujte příjem tuků, snižte spotřebu potravin s jejich vysokým obsahem. Dávejte přednost rostlinným olejům před živočišnými tuky, denně konzumujte mléko nebo mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku.
  5. Několikrát denně jezte chléb, pečivo, těstoviny, rýži nebo další výrobky z obilovin (zejména celozrnné) a brambory.
  6. Nahrazujte tučné maso a masné výrobky rybami, luštěninami a netučnou drůbeží.
  7. Pokud pijete alkoholické nápoje, vyvarujte se jejich každodenní konzumace a nepřekračujte denní dávku 20 g alkoholu.
  8. Omezujte příjem kuchyňské soli, celkový denní příjem nemá být vyšší než 5 g. Používejte sůl obohacenou jódem.
  9. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezujte sladkosti. Sladké nápoje nahrazujte dostatečným množstvím nesladkých nápojů.
  10. Podporujte plné kojení do ukončeného 6. měsíce věku, poté kojení s příkrmem do 2 let věku dítěte i déle.

Ve většině vyspělých zemí jsou vydávána výživová doporučení pro obyvatelstvo, která jsou průběžně upravována. Tato doporučení jsou šitá přesně podle tradic, potřeb a možností dané oblasti. Rovněž i grafická podoba se v jednotlivých zemích liší. A nemusí to být vždy jen pyramida (Francouzi mají potravinovou loď, Kanaďané mají duhu, Britové mají talíř, Čína a Korea - pyramida je zobrazena formu pagody, v Japonsku v podobě tornáda).
Česká republika má zřejmě primát v počtu potravinových pyramid. Obecně platná je oficiální verze vydaná Ministerstvem zdravotnictví. I tato má však určité nedostatky a nerespektuje nejnovější poznatky z oblasti výživy (např. chybí podrobnější přístup k rozdělení tuků z hlediska zdravotní prospěšnosti).
Kromě toho existují desítky upravených pyramid, které se liší nejen designem (což je ten nejmenší prohřešek), ale také obsahem, který nerespektuje metodiku pro formulaci výživových doporučení (nerespektování definovaných skupin potravin – týká se hlavně brambor, luštěnin, dále odlišná velikost a počty porcí apod.).
Potravinová pyramida také může sloužit jako pomůcka pro rychlé hodnocení výživy. Dle záznamu výživové spotřeby za posledních 24 hodin se potraviny rozdělí do jednotlivých skupin v potravinové pyramidě. Porce z jednotlivých skupin potravin se sečtou. Tyto údaje o počtu porcí se následně vyhodnotí nutričním skóre, což je soubor 10 otázek, kdy se za každou kladnou odpověď získává jeden bod. Výslednému součtu bodů je přiřazeno slovní hodnocení (10 bodů = výživa výborná… 3 - 0 = zcela nedostatečná kvalita výživy).

Zdroj: Fórum zdravé výživy: http://www.fzv.cz/web/fzv-akcni/informacni_materialy/pyramida


 

Zdroj: Babinet: http://www.babinet.cz/clanek-2397-pojdme-na-to--hubneme-s-diet.html



 

Zdroj: Nutricia: http://www.vyzivavnemoci.cz/?module=vyziva-pri-nadorovem-onemocneni&submodule=potravinova-pyramida


 

Zdroj: Státní zdravotní ústav: http://www.szu.cz/czzp/projekty/strava.htm


Tuky, sůl, cukry - sladkosti – užívejte jen střídmě

Mléko a mléčné výrobky
2 – 3 porce denně
3 – 4 porce denně (dospívající, těhotné a kojící ženy)
1 porce = 250 ml mléka
150 ml jogurtu
50 g sýrů
vybíráme nízkotučné výrobky

Zelenina
3 – 5 porcí denně
1 porce = 1 rajské jablko, paprika, mrkev
100 g listové zeleniny

Přílohy
Brambory, obilniny, těstoviny, rýže,
pečivo, luštěniny, ořechy
5 – 9 porcí denně
1 porce = 1 krajíc (60 g) chleba, rohlík, houska
125 g vařených brambor, rýže, těstovin, knedlíků

Ryby, drůbež, maso, masné výrobky, vejce
1 – 2 porce denně
1 porce = 125 g
vybíráme drůbež, ryby a libová masa
vejce 3 – 5 v týdnu

Ovoce
2 – 4 porce denně
1 porce = 1 střední jablko, banán, kiwi, mandarinka
125 ml neslazeného džusu


Zdroj: Merilinka: http://www.merilinka.cz/jak-sestavit-dietu/jak-sestavit-dietu.aspx

Zdroj: POKORNÁ, J. - BŘEZKOVÁ, V. - PRUŠA, T.: Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Era, Brno, 2008

 

Použitá literatura :
BRÁZDOVÁ, Z. aj. Výživová doporučení pro Českou republiku, Brno: Rega,1994.
MZ ČR Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. Praha: MZ ČR, 2005.
PAINTER, J. aj. Comparison of international food guide pictorial representations. Journal of the American dietetic association, 2002, vol. 102, no. 4, s. 483 – 489.

 

 

MVDr. Halina Matějová, Mgr. Veronika Březková, Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

 

 

Tisk E-mail Sdílet Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
Nikdo zatím článek nekomentoval. Buďte první!
Pozvánky a novinky do Vašeho e-mailu
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz  |  Facebook
Zobrazit plnou verzi